Dotcomový fail: Bylo to vážně tak zlé? | Kapitola 2

Jaká byla skutečná role Blodgeta na dotcomovém boomu, je otázkou. Klasické bubliny jsou klasicky tažené fenoménem FOMO (Fear of Missing Out), kdy někdo zázračně uspěje, ostatní se mu chvíli smějí, ale ono to jede dál, takže ostatní začínají uvažovat, že by měli naskočit taky, mají strach, že přijdou o investiční příležitost – a když do bubliny sami naskočí, tak chvíli stoupají na horské dráze – a když to začne padat, objeví se ten druhý strach, totiž ten, že o všechno přijdou. Potom následuje panický výprodej – a v duchu klasického televizního příběhu ten, kdo drží balík padajících bezcenných papírů jako poslední, nakonec propadne peklu.

Tak to je ta zlá komponenta, která je často multiplikována právě finančním sektorem a korporátem, který nezajímá nic jiného než okamžité zisky a následný růst akcií, který se promění v bonusy. Kvůli tomu jsou tyto firmy ochotné neúměrně riskovat, podvádět, zastírat podvody a natahovat to celé až do okamžiku, kdy se to rozpadne. Obří boudy jako Enron anebo WorldCom založené na účetních podvodech se setkaly s klasickými podvody jako byl Madoffův finanční skandál anebo situace, kdy banky jako Godlman Sachs v roce 2007 zároveň vytvářely syntetická CDO ze špatných úvěrů a zároveň ve formě options sázely proti nim. To je přinejmenším amorální.

To celé vytváří stín, který nějak dopadá i na samotnou podstatu bublin, totiž o čem že samy jsou. Podstata dotcomu byla představa, že počítačové technologie budou dominovat budoucnosti, že internet se stane integrální součástí našeho života a že firmy, které zaujímají nyní pozice na internetu jako první, budou jednou titány. To není nereálná představa, protože s pádem dotcomu v roce 2000 zaniklo hodně firem, ale ne internet sám. Řada firem prošla tímto krachem a jsou dnes nesmírně úspěšné, jako například zmíněný Amazon. 

Krize v roce 2008 byla založena na investičním optimismu do realit – a opět nebyla o tom, že by nemovitost byly špatné anebo že by to byla obecně nevýhodná investice. Fundament byl správný, to, co nebylo dobré, byla hysterie, která se na ně nalepila a vedla k nerealistickému očekávání a nesmyslným projektům, které se stavěly čistě proto, aby se proinvestovaly peníze v očekávání růstu. Mimochodem, to je i problém, který má s realitami Čína: Obrovské množství budov se postavilo ne proto, aby v nich někdo bydlel, ale jako forma „bezpečného uložení peněz“, což vedlo k vytvoření mnoha „měst duchů“. S tím, jak začne populační křivka klesat, se ale z výhodné investice stane něco, v čem jenom budete topit peníze, aby to nakonec nespadlo.

Není špatné pořídit si bydlení. Špatné je držet padesát prázdných bytů ve víře, že na tom jednou pohádkově zbohatnete. Až si stát všimne, že spousta majetku je utopeného v „prázdném betonu“, logicky zvýší zdanění z majetku – a pak se může snadno stát, že se začne masově prodávat a cena všeho začne padat. Tohle je skutečná podstata bublin: Lidé jako lumíci naskakují do přeplněného vagónu ve víře, že to je jediná cesta do nebes. A až to začne praskat, najednou to všichni začnou považovat za peklo. V případě dotcomového pádu se celkové ztráty odhadují na 5 trilionů dolarů (zdroj jsou americké LA Times, tedy po našem 5 bilionů dolarů.)