
Editujte a nahrávejte zvuk zdarma – Volume doprava aneb použití kompresoru, nejmocnějšího audioefektu
Seznam kapitol
Zvukový kompresor se postará o srovnání hlasitosti tišších pasáží s těmi hlasitějšími, vaše nahrávka bude díky tomu v záplavě ostatních konkurenceschopná. Dodržování náležitých standardů pak zajistí příbuzný efekt, limiter, a řekneme si také, co je to normalizace či ducking, pomocí nějž lze ztišit hudbu, když mluvíte.
Jste-li ve světě audia noví, doporučoval bych na úvod začít některým z již dříve vydaných článků této série. První a druhý díl se orientoval na teoretické minimum a standardy, které musí vaše nahrávka splňovat, než ji pustíte do světa. Třetí a čtvrtý, aktuální díl, se tak již mohly zaměřit na praktické používání jednotlivých masteringových pluginů.
Než se pustíme do nastavování kompresoru VST, povíme si něco o typech těchto přístrojů. Není to sice úplně nutné, ale je dobré znát principy, na nichž tato zařízení pracují. Samotné ruční nastavení skvělého MCompressoru je něco jako svatý grál zvukařiny. Kompresor totiž představuje alfu a omegu moderního digitálního zvuku, ovšem nastavit ho manuálně neumí jen tak kdekdo. Nakonec by to ale měl zvládnout každý, kdo chce, aby jeho hlas nebo skladba nezněly v porovnání s ostatními jako z popelnice. Není to zase tak komplikované, nebojte, společnými silami to zvládneme.

O hrozbě clippingu, tedy zkreslení digitálního zvuku nevratnou ztrátou (oříznutím) zvukových informací, už byla řeč dříve. Až teď však konečně zajistíme, že k němu nedojde. Museli jsme si to nechat až na konec, protože limiter, který se o to stará, se umisťuje až za všechny ostatní pluginy VST. Resp. ještě za něj lze umístit speciální měřák hlasitosti, který nám ukáže hodnoty v LUFS a my budeme vědět, zda naše nahrávka splňuje normy platformy, kam ji hodláme umístit. Na úplný závěr si předvedeme vychytávku jménem ducking. Také jste nevěděli, jak udělat, aby se hudba nebo nějaká znělka či jiný zvuk zeslabila po dobu, co mluvíte? Tak to umí ducking, jenž je v Audacity jednou z vestavěných, velmi snadno ovladatelných funkcí. To už bude oproti tomu, co jsme všechno zvládli, úplná hračka!
Princip kompresoru
Kompresor snižuje dynamický rozsah signálu. Nastavuje se pomocí threshold (práh), ratio (poměr) a attack / release (rychlost nástupu / uvolnění), případně také skrze input (vstupní) a output (výstupní) úrovně zisku (make-up gain), čímž se dorovnává redukovaný zisk (gain).
Vztah threshold a ratio kompresoru říká, kdy má naběhnout a o kolik má signál snížit. Nízké hodnoty threshold a vysoké hodnoty ratio vedou k vysoké kompresi a naopak. Attack a release kompresoru sdělují, jak rychle / pomalu reagovat na překročení threshold (attack) v signálu a jak rychle / pomalu jej zase uvolnit (release) po poklesu pod hodnotu threshold. Tyto parametry mění způsob, jakým komprese zní. Rychlejší attack potlačuje přechodové jevy, pomalejší může mít za následek slyšitelné pumpování.
Mezi další funkce patří hard knee a soft knee přepínající mezi tvrdším a měkčím průběhem řízení. Při hard knee průběhu začíná komprese po dosažení threshold ostrým skokem, při soft knee pozvolným nástupem s minimálním poměrem, kdy daného poměru dosáhne až v určité úrovni nad threshold.

Typy kompresorů
Většina reálných kompresorů vypadá dost podobně, zásadně se však liší funkčními principy a charakterem produkovaného zvuku. Některé se proto více hodí na kompresi bicích či basy, další na řeč a zpěv, jiné jsou vhodnější pro více nástrojů současně atd. Softwarové verze své reálné vzory často emulují a i když to při praktickém použití kompresoru není nutné znát, je přehled 5ti základních typů kompresorů něčím, na co na webu hned tak nenarazíte.
VCA (Voltage Controlled Amplifier)
Tyto typy jsou zesilovačem kontrolovaným napětím signálu. Používají kontrolní signál k určení toho, do jaké míry má být aplikována redukce zisku (gain) signálu. VCA je jedním z nejrozšířenějších druhů kompresorů a většinou zahrnuje všechny ovládací prvky, na něž jsme zvyklí ze softwarových pluginů (attack, knee, ratio, release, threshold apod.). Tyto kompresory se hodí zejména pro zvučení skupin o více nástrojích.

FET (Field Effect Transistor)
Používají k redukci zisku tranzistory. Jsou extrémně rychlé, attack a release s nimi může mít téměř okamžitou reakci. Kvůli své rychlosti mají FET kompresory tendenci do signálu vnášet trosku zkreslení a žádoucího zabarvení, obzvlášť když je nastavíte dostatečně agresivně. Pro toto specifické zabarvení a rychlost jsou vyhledávanou volbou např. pro umístění na jednotlivé nástroje. Nedisponují ale takovou čistotou, jako VCA, tudíž se pro jiné účely až tolik nehodí.

Optické kompresory
Optokompresory obsahují světelný zdroj a světlocitlivý rezistor určující míru aplikované komprese / redukce zisku (gain). Zjednodušeně řečeno se uvnitř tohoto kompresoru rozsvítí světlo, intenzita jehož záře se odvíjí od úrovně vstupního signálu, a tedy i míra redukce zisku. Optické kompresory zpravidla disponují muzikálním a jemným podáním zvuku. Nejsou tak rychlé a agresivní jako FET, ani tak čisté a úderné jako VCA, mají však své nezastupitelné místo. Výborně např. doplňují kompresní řetězec u vokálů začínající FET kompresorem (pro ošetření ostrých přechodů) a končící právě optokompresorem, jenž zvuk nakonec hezky zacelí.

Tube kompresory
Využívají k dynamickému ovládání zisku vakuové trubice. Existují i takové, které jejich prostřednictvím do zvuku přidávají teplé zabarvení, aniž by aplikovaly redukci zisku. Reakci na náhlé změny v signálu mají však pomalejší než ostatní typy kompresorů. Hodí se pro některé nástroje a vícepoložkové vstupy v mixu. Jejich výhodou je, že díky pomalejší reakci svého nástupu (attack) z dynamiky nahrávky nevymýtí všechen život.

PWM (Pulse Width Modulation) kompresory
Jsou jedním z nejpřehlíženějších typů kompresorů, přesto mohou být stejně užitečné, jako všechny ostatní. K zapnutí / vypnutí ovlivnění zisku signálu používají vysokofrekvenční pulzní signály. PWM rozděluje signál na samostatné úseky, v nichž poté zesiluje / tlumí dané signálové části. Frekvence pulzů je u PWM extrémně vysoká, jde o tisíce cyklů za vteřinu, což umožňuje docílit komprese bez artefaktů a bez slyšitelnosti přepínání aktivity či neaktivity komprese. PWM kompresory jsou známé pro svou dobrou čitelnost a bleskurychlý nástup (attack) a uvolnění (release).

Shora uvedené neznamená, že by ten či onen kompresor byl pro jiný účel nepoužitelný. Tyto „specializace“ vycházejí ze zkušeností uživatelů a jsou tedy individuální a do značné míry i dost subjektivní. Přesto je dobré si tyto reference pročíst – a řídit se jimi, protože jinak můžete do značné míry objevovat už objevené.