Kryptoklondike může nakonec zničit sám sebe | Kapitola 4

Původně jsem předpokládal, že kryptoměny jsou takový partyzánský projekt, který pojede na okrajovém hardwaru. Pak přišla éra ASICů a tehdy jsem usoudil, že budoucnost bude vypadat právě tak: Je to svého druhu proof of stake, musíte vrazit peníze do ASICu, abyste se podíleli na hře. Jenomže... proof of stake je v podstatě investice do jakéhokoliv hardware, který může těžit a vlastně do čehokoliv, co může těžit. Takových věcí je jen konečné množství a tam kryptoklondike překročil meze soudnosti.

Továrny sice můžou navýšit výrobní kapacitu, ale jenom skokově a to o skoky jen určité velikosti. S postupujícím kryptoklondikovým šílenstvím ale může nastat situace, že prostě nenajde strop a bude pokračovat dál a dál – a jeho expanze bude limitována v podstatě jenom nedostupností toho, co ho opravdu limituje, totiž hardwaru a energie. V takovém okamžiku je úplně jedno, jak se bude navyšovat produkce, protože poptávka ji vždy předežene. 

A začne to seriózně limitovat všechny ostatní: Už omezení počtu prodaných disků je prvek charakteristický pro nedostatkový socialismus. V tomhle okamžiku jsou jasné dvě věci: Digitální měny se normalizují a kryptoklondike nebude pokračovat do nekonečna. Jeho srážka s omezeními fyzikálního světa a jeho podstata, která je prozatím založena na mrhání, prostě nemůže pokračovat do nekonečna. Drtivá většina „úloh“, které kryptoměny řeší, jsou úplně hovadiny, je to spalování energie a alokování hardwaru na naprosté nesmysly. 

Jedna cesta je v tom, že se těžaři zaměří na jednu anebo několik málo měn, které začnou plnit svoji primární roli, tedy nástroj směny. Další cesta je v tom, že práce, která se vykonává, bude dávat nějaký smysl. Měli jsme tu SETI@Home a Folding@Home – v okamžiku, kdy by kryptoměna fungovala jako virtuální počítač řešící nějaké podobné úlohy, dávalo by to smysl. Distribuované úložiště, na kterém by stála nějaká chytřejší verze Chia, by dávala smysl: Nešlo by o mrhání prostředky nazdařbůh, ale mělo by to nějaký reálný užitek.

Další možností je, že to celé bude lavinovitě pokračovat dál, až tomu hlavní ekonomiky šlápnou do obličeje. Možnosti na to jsou, právní prostředky taky. Víte – zatím to státy přecházejí, ale vzato kolem a kolem, pokud systematicky těžíte kryptoměny za účelem jejich prodeje a nemáte na to živnost, tak se dopouštíte neoprávněného podnikání podle paragrafu 251 trestního zákona, za což jsou až dvě léta, pokud vznikne značná škoda (půl milionu), tak je to 6 měsíců až pět let a u škody velkého rozsahu (nad pět milionů) je to dva až osm let. Bez živnosti smíte s kryptoměnami jenom obchodovat, a to pozor, jen s těmi zakoupenými za vlastní prostředky.

Plus: Pokud to provozujete na živnost, musíte výnosy zdaňovat a platit za sebe sociální a zdravotní. Plus: Zdaňovat se musí výnosy ze vzestupu hodnoty kryptoměn, a dokonce nákupy za kryptoměny. Osvobození z příjmu pro nepodnikatele je do výše 30 tisíc korun za rok – ten limit opravdu není vysoký. Plus: Nákupy a prodeje kryptoměn byste měli účetně evidovat – a protože metodika zatím není jasná, má se to evidovat jako zboží, včetně nákupní a prodejní hodnoty každé várky kryptomincí.