Kyborg: jak se jím stát, co od toho čekat a kdy to bude možné? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Přiznejme si, že my, tím myslím všechny živé, se toho nejspíš nedočkáme. A přitom by kyborgové společnosti náramně prospěli. Všichni by byli mladí, krásní, silní, chytří a měli bychom nakročeno k harmonické utopii... ehm, dál.
V současné době je málo možností, jak se technologicky vylepšit. Nositelné exoskelety nebudu brát v úvahu, protože nezapadají do koncepce. Všichni jsou zřejmě obeznámeni s bionickými protézami, tedy náhradami končetin, které se dají ovládat vlastní vůlí (funkce na principu snímače elektrických impulzů). Zatím není možné přijít k doktorovi a požadovat umělé haksny, protože ty vaše originální mají tvar ukázkového X. Nadto nikdo asi není tak šílený, aby si sám ufiknul třeba ruce s tím, že dostane špičková bionická chapadla.
Dále si můžete nechat implantovat mikročipy pro přístup do objektu, pro placení a podobné blbosti, místo abyste je nosili na klíčích. Někteří pokoutní „umělci“ si nechávají nacpat pod kůži magnety, nejčastěji do bříšek prstů, s těmi pak provádějí různé magické triky nebo mohou vnímat magnetické pole – prý je cítit jakési brnění nebo tah a mozek se to naučí vyhodnocovat. Mikročipy a magnety jsou levné, pár stovek EUR, ale to jsou jen takové hračky. To nemá s naším (mým) cílem stát se pravým kyborgem nic společného. Celou myšlenku jsem diskutoval s tím nejpovolanějším, tedy s ChatGPT, a některé návrhy jsou vskutku zajímavé. Takže když se začnu vrtat v nějaké variantě vylepšení, vydestiloval ji z undergroundu digitálního světa jazykový model.
Samotný pojem kyborg by se dal ještě rozdělit na další části (doslova). Záleží totiž na tom, jak moc bychom chtěli být augmentovaní. Představa kompletně umělého těla s přeneseným vědomím a 100% funkčností všech smyslů je bohužel zatím nedosažitelná. Takže budeme pracovat s tím, jak by se teoreticky v blízké budoucnosti mohla cesta sebeupgradu ubírat. To znamená různá dílčí technologická vylepšení těla v kombinaci s organickými částmi. Ostatně už dnes se používá osseointegrace, třeba ve stomatologii – titanový implantát sroste s kostí, na ten se našroubuje umělý tesák a pak můžete žrát kameny. Jiným příkladem mohou být titanové dlahy, vyztužení kostí termoplastickými polymery a podobně. To je realita, zatím však jen lokální a jen když je to nutné kvůli zdravotnímu stavu.
U svalů jsme na tom hůře, ty se dají pochopitelně vylepšit anabolicky, ale to pořád vyžaduje odporné cvičení a kvalitní stravu. Můžete do sebe napíchat celou lékárnu, ale bez vyvážených makroživin to jaksi neporoste. Navíc je to neudržitelné, organická tkáň neustále degraduje. Abych to zkrátil, v další kapitole je tabulka s tím, co je dnes možné (možné, ne masově dostupné), co bude pravděpodobně k dispozici v blízké budoucnosti a co je prozatím teorie. Tabulku mi navrhla umělá inteligence, protože proč ne, když je jejím cílem nakonec ovládnout lidstvo (a co z toho?).