Metro: Last Light — kráska s extrémními nároky | Kapitola 13
Seznam kapitol
Když vyšla hra Metro 2033, ukázala perfektní vizuální zpracování. To však bylo vykoupeno extrémními hardwarovými nároky. Nyní je tu nástupce Metro: Last Light a situace se opakuje — hra vypadá skvěle, se „vším na maximum“ si ji však nezahraje téměř nikdo. Po snížení detailů však grafika naštěstí utrpí jen minimálně, zatímco výkon jde výrazně nahoru.
Metro: Last Light jde ve šlépějích svého předchůdce Metro 2033. Opět jde o hru nabytou nejmodernějšími technologiemi, která vypadá skvěle. Proti Metru 2033 je u Last Light patrný pokrok směrem kupředu. Tvrzení, že společně s Crysis 3 je Metro: Last Light jednou z nejlépe vypadajících a technologicky nejvyspělejších her současnosti, je rozhodně na místě. Například zpracování kouře je ve hře fantastické a vynikající jsou též světelné efekty.
Hardwarové nároky záleží na úrovni nastavení detailů. Pokud byste si novinku rádi zahráli „se vším na maximum,“ měli byste mít highendový počítač za mnoho desítek tisíc korun. Při skutečně nejvyšším nastavení detailů jsou totiž nároky děsivé a Metro: Last Light plynule rozběhají jen majitelé grafických karet typu nVidia GeForce GTX Titan či duálních/multi GPU konfigurací. Rozumné jsou naopak nároky na výkon procesoru, s výjimkou slabého Intel Pentia hra běžela plynule na všech modelech.
Jak už jsem naznačil výše, po snížení nastavení detailů jdou nároky Metra na výkon grafické karty výrazně dolů, zatímco grafika se až o tolik nezhorší. Stačí vypnout plnohodnotný režim vyhlazování SSAA a hned hru plynule rozběhají majitelé výkonnějších počítačů, po snížení celkového nastavení detailů na High pak postačí i běžný počítač střední třídy. Grafika se přitom sníží jen nepatrně a rozdíl v zápalu hry pozná málokdo. Ani při nejnižším nastavení hra nevypadá nijak zle, plynule však běží i na slabších a starších strojích.
Poděkování
Děkujeme partnerům Asus, Gigabyte, Intel a MSI, kteří zapůjčili vybavení na testy.