Mládí Billa Gatese, aneb kterak Bill k počítačům přišel | Kapitola 3
Seznam kapitol
Ať už je nám Bill Gates sympatický, či ne, nelze mu upřít velice důležitou roli v mikropočítačové revoluci. Jasně, lidé jsou nahraditelní a dá se předpokládat, že kdyby se jí z nějakého důvodu neujmul právě Gates, objevili by se jiní. Možná by historie byla i výrazně lepší. Gates však byl v pravý okamžik na správném místě.
Setkání s počítačem
V roce 1967 byl Gates svými rodiči přihlášen na elitní střední školu v Lakeside. Prý za tímto rozhodnutím stál prostý fakt, že Gates byl sice velice inteligentní, ale po stránce fyzické třasořitka, a rodiče se obávali, že na normální škole z něj bude otloukánek. Lakeside byla nejexkluzivnější škola v Seattlu, na níž studovali synové (ano, zdůrazněme, tehdy jen synové, na děvčata se dostalo později) těch nejlepších a nejbohatších rodin, případně nejschopnější z těch ostatních.
Lakeside byla tradiční „přípravkou“ na budoucí univerzitní studia a až do počátku 60. let byla přesně tím, jak si takovýto chlapecký ústav v anglosaských zemích představujeme – školní uniformy, pevně daný řád, organizovaný volný čas. Leč v průběhu let šedesátých se doba změnila, nastávala doba volnosti. Gates se svou bujnou kšticí nemytých vlasů byl sice výjimka, ale už ne až tak zarážející.
Škola se snažila svým studentům zprostředkovat nejrůznější trendy. Když Gates studoval v prvním ročníku, podařilo se zajistit pronájem počítačového času na PDP-10. Škola si jej pořídit pochopitelně nemohla, tehdy se počítačový čas pronajímal, přičemž připojení bylo realizováno telefonní linkou a data se zadávala na terminálu s tiskárnou.
Byl vytvořen fond 3000 dolarů, ovšem nikdo nepočítal s naprosto fenomenálním úspěchem u žactva, především u Billa Gatese. Ten se k terminálu v podstatě přestěhoval a právě u něj se seznámil se svým starším spolužákem, Paulem Allenem. Své první programy – především hry, jako přistávání na měsíci či monopoly – psali v Basicu. S ohledem na jejich entusiasmus se nelze divit, že přidělené finance zmizely během několika týdnů.
S Paulem Allenem se skamarádili nejen pro společný zájem o počítače, ale i s ohledem na společnou zálibu ve sci-fi. Gates na Allenovi taktéž oceňoval jeho velký přehled a schopnost vysvětlit, jak věci fungují. O tři roky starší Allen se na rozdíl od Gatese těšil popularitě mezi obecným nepočítačovým lidem.
O Gatesovi tehdy v Lakeside sice každý soudil, že jde o výjimečně schopného kluka, ale rádi jej tam neměli. Vysoce převyšoval všechny kolem a jako člověk, který si je jist svými schopnostmi, si tuto převahu náležitě užíval. Stávalo se, že některé své spolužáky, neschopné rychlé odpovědi na dotaz učitele, schválně zesměšňoval. Tento počítačový maniak, s mastnými vlasy a přerostlými nehty, který čím dál více času trávil u terminálu, prostě nemohl být populární. Gates o svých schopnostech ani na okamžik nepochyboval. Už tehdy, na střední škole, tvrdil, že až mu bude třicet, vydělá milion dolarů. V tomto ohledu se pozoruhodně podcenil – ve třiceti nashromáždil jmění 350krát větší...
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
