nVidia G-Sync: Spása lidstva, nebo jen falešný prorok?
i Zdroj: PCTuning.cz
Monitory Článek nVidia G-Sync: Spása lidstva, nebo jen falešný prorok?

nVidia G-Sync: Spása lidstva, nebo jen falešný prorok? | Kapitola 5

Pavel Urbánek

Pavel Urbánek

2. 6. 2014 03:00 17

Seznam kapitol

1. Opakování je matka moudrosti 2. Adaptive V-Sync nebo FPS Lock? 3. G-Sync 4. G-Sync hardware a cílové panely
5. FreeSync – z nouze ctnost od AMD? 6. Stinné stránky G-Sync a FreeSync 7. G-Sync ve 3D, SLI nebo na více monitorech 8. G-Sync: Ano nebo ne?

Mezi lidmi, kteří se zajímají o hardware, snad není nikdo, kdo by neslyšel o G-Sync. Podle nVidie je revolucí v oblasti monitorů a zobrazování. Navážeme na článek o synchronizaci GPU a monitoru rozebereme G-Sync včetně vlastností této novinky. Je to opravdová revoluce, nebo jen efektivní marketingový tah? A jak reaguje AMD?

Reklama

Zda nVidia s technologií G-Sync AMD zaskočila, můžeme pouze spekulovat. AMD nicméně zareagovalo a přineslo na věc vlastní pohled.

FreeSync

se stal rychle šampionem prostého lidu, protože je „zadarmo“ a teoreticky by měl fungovat na většině (alespoň těch novějších) karet.

Synchronizace panelu ke grafické kartě není totiž zase tak žhavá inovace, alespoň ne tak, jak ji nVidia prezentuje. Zařízení pracující na více frekvencích jste mohli zaznamenat už dříve, typicky se jedná o notebooky nebo ještě menší zařízení. Proč zrovna notebooky (popřípadě mobily, nebo tablety)? Obnovování panelu 60× za vteřinu není sranda a vezme nějaký ten miliampér. Úspora energie a prodloužení života na baterii je nasnadě. Nicméně tyto technologie nejsou zaměřeny tam, kam jde G-Sync.

nVidia G-Sync: Spása lidstva, nebo jen falešný prorok?
i Zdroj: PCTuning.cz

Demo, které AMD předvedlo na CES 2014, využívalo stávající

OEM hardware

(notebook Toshiba Satallite Click) a upravené ovladače. Tak málo stačilo k tomu, aby displej pracoval s

variabilní frekvencí

. Na druhou stranu je potřeba dodat, že notebooky většinou nevyužívají obvod scaler, ale mají přímý výstup z grafické karty na panel přes rozhraní LVDS. Otázkou také je, jaký rozsah byl docílen. Panely se totiž mohou při různých frekvencích začít chovat odlišně (změna časování – VBLANK – může mít vliv na jas a kontrast i na sytost barev). U notebooku lze předpokládat, že smysluplný FreeSync operuje někde od 40 Hz do 60 Hz, což je stále skvělá věc například pro

přehrávání filmů

(viz dále).

To, co jsme si zatím představili, vypadá více než slibně. Určitě ty z vás, co máte karty AMD, zajímá, kde to zapnout a jak to použít. Ačkoli by variabilní obnovovací frekvence (pomocí rozšiřování VBLANK) měla být dostupná v současných Catalystech, tak máte zatím nejspíš smůlu. Aby tento způsob fungoval, museli byste mít monitor, jehož scaler je tak pokrokový, že by tuto možnost podporoval. Mimochodem, jedná se o věc, která je jaksi standardní (VESA) už řadu let, nicméně ji výrobci doposud neimplementovali, respektive ne ve velkém. A to je také nejspíše důvod, proč nVidia vzala osud do svých rukou a vyrobila si scaler vlastní.

Když se začneme zabývat protokoly EDID (výměna informace o monitoru s GK, podpora Plug n Play) nebo principem DVI, tak můžeme narazit a některé zajímavosti, které naznačují, že variabilní obnovovací frekvence byla zvažována už dávno, jen se prostě zatím neprosadila. Při vyhledávání informací jsem dostal až k opoře ze své

alma mater

– VUT FIT, kde se zmiňovalo následující: „

PLL – Phase Locked Loop – synchro clock is generated in LCD monitor internally. PLL has the ability to become synchronized by a frequency delivered from the outside.

“ Česky ve zkratce to znamená, že časování monitoru se dokáže synchronizovat s frekvencí přicházející z vnější (z GPU). Může to ale také znamenat jenom lehké úpravy frekvencí nikoli plně variabilní variantu jakou je G-Sync nebo potenciálně i FreeSync.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama