Opičení se – matka hlouposti: Když všichni dělají stejnou blbost | Kapitola 5
Seznam kapitol
Když se ocitnete v nové situaci, když nevíte, co máte dělat, je nejběžnější reakcí kopírovat to, co dělají ostatní. Je to vrozený instinkt všech primátů, který slouží nejen k učení, ale i k tomu, abyste zapadli do společnosti ostatních.
Za státní měny obvykle ručí do určité míry stát, což je pojistka, aby nedošlo k totální ztrátě hodnoty měny a pravděpodobně následně i revoluci, když se začne situace vymykat. Normální systémy jsou nastavené tak, aby brzdily pád a když to přece jenom spadne, aby to nebyl dopad na beton. Kryptoměny takovou vlastnost nemají – a proto jsou tak nestabilní.
Podobně, jak ztráta víry v aktivum snižuje jeho cenu, tak hype táhne jeho cenu nahoru. A zdá se, že velcí hráči tohle dělají běžně. Je snadné ztratit se ve velkém množství kryptoměn a tím, jak jsou svázané s jednotlivými hráči, ale s tím, jak se vynořují detaily, nevypadá to úplně dobře. Vypadá to, že se kolem kryptoburz pohybují docela zvláštní lidé. Co například víte o kryptoměně zvané Tether, její vazbě na kryptoburzu Bitfinex a lidem, kteří obojí založili?
Já o tom vím jen málo, takže je na místě, aby se k tomu vyjádřili lidé, kteří se zabývají odhalováním podvodů v kryptosvětě, jako je Coffeezilla. Tohle nejsou věci, kterými se kryptokomunita chlubí, ale zdá se, že se na ně velké firmy ani nezaměřují, že se orientují hlavně na nesofistikované uživatele, před kterými vytvářejí iluzi solidních institucí.
Zdá se, že velké kryptospolečnosti jsou často budované tak, aby byly úmyslně neprůhledné a snaží se to zastírat budováním veřejného obrazu. FTX investovala obrovské peníze do politiků, po Sorosovi byla FTX loni největším dárcem pro Demokratickou stranu – a systematicky si budovala pozici zodpovědné firmy, která chce regulace a je zcela solidní. Existují spekulace o tom, že šlo o pokus o vybudování si silné lobbistické pozice pro pozdější prosazování zákonů ve prospěch FTX.
Tohle už mířilo na velké investiční firmy, které získaly dojem, že jde o legitimní business – a protože investovali ostatní, investovali taky. Reálná kultura FTX přitom připomínala spíš studentské koleje: Sam Bankman-Fried údajně hrál League of Legends, zatímco po videohovoru vyjednával o kapitálové injekci. Neuvěřitelné! Uvnitř FTX panoval chaos, který se teď pokouší dekódovat kde kdo, od expertů na bankroty, přes regulátory až po právníky. A vypadá to jako velký šok přinejmenším pro velké investory. Zdá se, že se nachytali také.
Co to znamená pro kryptoměny? Asi nejzajímavější mi přišel rozhovor s Erikem Voorheesem, zakladatelem kryptosměnárny Shape Shift. Ten popsal situaci kolem FTX v zásadě jako „prostou krádež, kdy jeden kluk vzal peníze zákazníků, které mu nepatřily a použil je na něco jiného v domnění, že to nakonec nějak vyřeší“. Problém byl v tom, že „lidé z FTX věřili, že si díky štědrým darům politiků nakloní regulátory a nakonec to nějak vyjde“. Přitom, podle Voorheese, by stačilo, aby si lidé obchodovali sami ze svých účtů přes automatizované směnárny a nevyužívali prostředníky, kterým svěřují svoje peníze, jako by to byly banky – ale nejsou to banky.
Pokud máte svoje kryptoprostředky ve svých peněženkách, tak se vás to přímo netýká, máte je tam stále. Současný chaos ale podryl víru v důvěryhodnost kryptoměn – a to nejen na úrovni pouličních prodavačů, kteří hledají rychlé zbohatnutí, ale i u těch, kteří se tváří solidně a téměř jako finanční instituce.
Ozývají se hlasy po silnější regulaci, ale jak Voorhees poznamenal, regulátoři si ničeho nevšimli ani u FTX, ani u daleko křiklavějších případů, jako byl Bernie Madoff, na kterého nezávislí analytici upozorňovali opakovaně a byl dvakrát šetřen. Nezasáhli u krize z roku 2008, kde je předem upozorňoval Michael Burry. Regulátoři nefungovali ani u kauzy Enron – proč by měli začít fungovat teď u kryptoměn, které jsou technicky podstatně složitější?
Nepomohli ani finanční novináři, kteří byli opakovaně upozorňováni whistleblowery na problémy, ale odmítli se kauzami zabývat proto, že by „mohly narušit jejich vztahy se zadavateli reklamy“. Nakonec se ukazuje, že nejlepší detektivové a whistlebloweři jsou lidé, kteří na systému neprofitují a nemají zájem zavírat před problémy oči. Jenom jsou divní, chovají se jinak než ostatní – a zatímco ostatní drží basu a opičí se mezi sebou, oni mají odvahu a schopnosti řešit věci kriticky.
