Pohled jablíčkáře – jaký je nový iPad a jeho příslušenství? | Kapitola 3

Výkonnější procesor si vyžádal novou baterku s kapacitou 42,5 Wh, kvůli které je iPad nejen o poznání těžší, ale taky se o poznání pomaleji nabíjí. To je asi nejméně příjemný praktický rys baterky: Není moc šance iPad nějak rychle dobít během dne, ideální je nabíjení přes noc. Mezi záplavou nesmyslů, které se dají najít na internetu, jsem objevil třeba ten, že prý nový iPad nelze dobít z USB portu a nebo nelze použít jinou nabíječku než dodávanou. To pochopitelně není pravda, ale opravdu bych nechtěl dobíjet nový iPad z běžného USB portu s 5V/500mA, trvalo by to hrozně dlouho. Pokud bych měl sáhnout po „neoriginální“ nabíječce, rozhodně bych bral alespoň 5V/1A.

Dalším negativem spojeným s vyšším výkonem mašinky je zahřívání. Není to žádné „přehřívání“ a žádné vysoké teploty, o kterých vypráví zkazky po netu, ale původní iPad byl zcela chladný i ve vysoké zátěži, což tu pravda není. Zdroj tepla je lokalizovaný v levém dolním rohu, což je podle mě špatná volba, protože většina lidí jsou praváci, tablet drží právě levou rukou a proto si toho všimnou. Kdyby byl zdroj tepla na druhé straně, nejspíš by to nikdo za problém nepovažoval. Zahřívání je srovnatelné s Galaxy Taby, je tedy „vnímatelné“, ale ne „nepříjemné“. Nadšený z něj nejsem, ale nepovažuji to za nic strašného. Mašinka stále nepotřebuje žádnou aktivní ventilaci, nemá žádné větrací otvory a je tedy zcela vhodná i do postele. Je ale jasné, že právě s teplem budou mít další generace tabletů problém: Zatímco skříň PC lze změnit na „klec pro zavěšení větráků ofukujících komponenty“, tak u tabletu to nejde, tam leze teplo z procesoru rovnou do konstrukce a potom do pracek uživatele, což není dobře. Navyšování výkonu by mělo být spojeno se zvyšováním efektivity procesorů, protože opečené tlapky nikdo mít nechce. (Kam zmizely adiabatické procesory, které umí měnit ztrátové teplo zpět v elektřinu?)

Jinou legendou, která se o novém iPadu šíří, je údajný problém s wifi konektivitou. Po týdnu používání musím říci, že jsem narazil jenom na jeden router, u něhož byl pozorovatelný nějaký problém s konektivitou. Šlo o starý a poněkud podezřelý dotovaný ADSL  modem a myslím si, že problém byl v něm, nikde jinde jsem naprosto žádné problémy nezaznamenal, takže opět kachna. Skutečný problém, který ale nový iPad má, je v tom, že u nás žádný operátor nenabízí LTE konektivitu, takže i u dražšího modelu jsme omezeni na 3G. Holt jsme na tom s mobilními technologiemi hůř než v Rumunsku – ale i kdyby nějaký operátor 4G zavedl, stále není jisté, zda by byla kompatibilní právě s tou technologií, kterou umí iPad. (Nepřijde vám krapet šílené, že čím déle se IT technologie vyvíjí, tím větší v tom panuje brajgl, chaos a rozkol? Doufal jsem, že se časem prosadí standardizace a zážitky typu „taky mám disketovku, ale moje mechanika má jiné otáčky a formát, takže si nemůžeme vyměnit data“ už jsou minulostí...)