Proklepli jsme 3+1 MSI klávesnice a herní ovladač k tomu navrch | Kapitola 3
Seznam kapitol
Celé herní příslušenství od MSI? Není problém! Na test jsme si vzali tři mechanické klávesnice, jednu membránovou s myší a herní ovladač. Které z nich lze bez rozmýšlení pořídit a na co si dávat pozor? To se dozvíte v následujících řádcích.
Začneme u nejmenšího z rodiny mechanických klávesnic. GK50 Low Profile TKL se nese na vlně popularity klávesnic bez numerického bloku. Osobně jsem vyzkoušel modely od 100% rozvržení až po 60% a varianta TKL mi přijde jako ideální k hraní a současně práci. Problém při hraní jsem měl snad jen s Microsoft Flight Simulatorem, kde potřebujete kromě plné klávesnice pomalu i další řídící pult. U práce pak nedoporučuju TKL pokud trávíte mnoho času s tabulkovými editory a čísly.
Právě klávesnice TKL je také nejvhodnější pro přenášení na LANky a obecně při cestování. O to víc se hodí, že MSI přidalo do balení praktické pouzdro a vybavilo klávesnici odpojitelným kabelem USB-C.
Dalším bonusovým bodem je software. MSI má vlastní aplikaci MSI Center, já ovšem bez problémů používal Dragon Center, kde šlo volit a upravovat profily a měnit podsvícení.
Naštěstí jsem tak nemusel stahovat software pro každou klávesnici a myš navíc. Jde o opravdu velký rozdíl v uživatelské přívětivosti oproti CZC klávesnicím. Program navíc podporuje vzájemné sladění barev různých periferií a komponent od MSI pomocí Ambient Linku.
V Softwaru mi nic nechybělo, a naopak jsem byl překvapený, na jaké maličkosti MSI myslelo. Například stavové diody pro num lock, caps lock a scroll lock mění barvu a intenzitu podle podsvícení okolních kláves. V noci vás tak nebude rušit například naplno svítící bílá dioda num locku.
Jakožto dlouholetý vlastník nízkoprofilové mechaniky Keychron K3 jsem se na obdobný model od MSI těšil. Software dopadl na výbornou, ovšem pocit z používání byl trochu smíšený. Samotná kvalita zpracování je na vysoké úrovni. Nic nevrže, základna působí bytelným dojmem, stabilizace kláves byla rovněž dobrá.
Dále oceňuji velmi vkusné podsvícení, plně české rozložení a v případě tohoto modelu i bohaté příslušenství. Co mi ovšem nesedlo, jsou klávesy a spínače. V přímém porovnání s Kailh Box White mi přišly nízkoprofilové varianty pocitově horší. Asi za to může fakt, že u mělkých clicky spínačů (celková dráha 3 mm, aktivace v 1,5 mm) je pocit z psaní zkrátka více těžkopádný.
Právě u herní varianty TKL bych navíc ocenil lineární variantu oblíbenou u hráčů, která se zde hodí více. Samotné klávesy mají lesklý zevnějšek a kvůli svému nízkému profilu působí dost levně. Při používání jsem ovšem se stabilizací ani například vůlí neměl problém. Objektivně mohu říci, že provedení nemá prakticky chybu, subjektivně bych dal tlačítkům malinko jinou povrchovou úpravu, aby v kombinaci s nízkým profilem působila lépe.
U GK50 Low Profile mohu vyprávět velmi podobnou pohádku jako v případě varianty TKL. Rozdíly zde ovšem nalezneme. Panel pro indikaci num locku a podobných tlačítek se přesunul z boku (velmi chytré a elegantní umístění) nad numerický blok.
V případě větší varianty chybí pouzdro a kabel je pevně připojený ke klávesnici. Oba modely sdílí prvky typické pro MSI. Jde o logo draka nacházejícího se kolem šipek a zkosené hrany. Základna je vždy prakticky stejně tuhá a i přes nízký profil se vůbec neprohýbá, což ocení každý, kdo se při hraní do klávesnice více opře.
Obě verze nabídnou řadu multimediálních funkcí přes kombinaci s tlačítkem nesoucím logo MSI. Dedikované multimediální klávesy budete hledat marně.
Osobně mi větší smysl dává varianta TKL kvůli častému přenášení a kompaktním rozměrům. Úplně spokojený bych ovšem byl se spínači více zaměřenými na hráče. Pokud by MSI nabídlo lineární variantu, bylo by to ideální.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
