První masově prodávaný počítač: Co předcházelo zrození Commodore VIC-20
i Zdroj: wikimedia commons
Historie Článek První masově prodávaný počítač: Co předcházelo zrození Commodore VIC-20

První masově prodávaný počítač: Co předcházelo zrození Commodore VIC-20 | Kapitola 2

Pavel Tronner

Pavel Tronner

3. 1. 2023 13:14 6

Seznam kapitol

1. Kudy dál? 2. Barvičky! 3. Moorpark: až příliš vzdálené vize 4. Konečně inspirace 5. Dva koncepty a spousta další práce 6. Commodore VIC-1001

Jaký je nejslavnější mikropočítač, který už od kolébky byl určen pro hraní her? Každý pamětník 80. a 90. let odpoví jednoznačně – Commodore C64. Cesta k němu ale nebyla přímočará i zcela jasná a vedla přes dnes již pomalu zapomenutý první barevný počítač této firmy, který znamenal opravdový průlom v dostatečně nízké ceně, aby si jej mohl koupit opravdu každý. První počítač, jehož se prodalo milion kusů.

Reklama

Chuck Peddle ale neměl pocit, že by zrovna barva byla stěžejní vlastností pro kvalitní mikropočítač. Raději dal přednost vývoji varianty PET, která dokázala zobrazit text o 80 znacích na řádku, což se tehdy považovalo za symbol profesionalismu. Commodore takovou technologii nabízel dříve než Apple či TRS. V roce 1979 se objevil VisiCalc, který se sice nejprve prodával pro Apple II (na němž byl vyvinut), ale velmi rychle byl portován i pro Commodore PET a uzpůsoben k použití v osmdesátiznakovém režimu. 

K velkému Peddlově překvapení ale uživatelé začali dávat přednost barevnému zobrazení před možností vidět dvakrát tolik informací. Zkrátka, barva začínala hrát roli, kromě toho se objevily i první počítačové hry. Pravda, i na TRS-80 či PET, pracující jen v černobílém textovém režimu, byly nějaké ty hry k dispozici, ale je asi jasné, že zde měl Apple II i Atari jasnou výhodu.

Tramiel proto Peddlovi jasně přikázal, aby vytvořil „Apple killer“ – stroj s barevnou grafikou. Samozřejmostí bylo, že tento bude založen na aktuální platformě PET, která bude vylepšena o barevné zobrazení. Tramiel přitom nespecifikoval, jakou grafiku má stroj zvládat, kolik má mít barev a podobné detaily. Tolik zase technologii nerozuměl. Jemu šlo jedině o barvu, ať už měla být jakákoliv.

Problém Commodore ale spočíval v jeho největší výhodě. Commodore vlastnil MOS Technology, výrobce čipů i proslulého MOS6502, srdce počítačů PET. To na jedné straně znamenalo úspěch Tramielovy koncepce vertikální integrace, tedy snaze zajistit si všechny klíčové dodavatele jejich vlastnictvím. Na druhé straně to ale znamenalo, že je nezbytně nutné používat čipy vyráběné primárně touto firmou. No a MOS Technology v této době začala zaostávat. Nebyla schopna vyvinout vícebitového následníka MOS6502, dokázala vyrábět jen dražší a pomalejší statické SRAM místo dynamických a rychlejších DRAM, no a vývoj lepšího grafického procesoru byl problém asi vůbec největší.

Použití SRAM nehrálo z technického hlediska roli v PET, protože ten uměl jen textový režim, kde rychlost těchto pamětí dostačovala (problém byla cena, ovšem v této době i DRAM byly velice drahé). Nyní však Chuck Peddle požádal MOS Technology o vývoj grafického čipu, který by uměl grafické zobrazení, a přitom byl schopen funkce s pomalými paměťmi SRAM.

MOS Technology už v roce 1977 takový čip vyvinula. Z vlastní iniciativy se Al Charpentier pokusil vytvořit barevný grafický čip, který by mohl být použit v levných herních konzolích. Čip MOS6560 zvaný VIC zvládal zobrazovat grafiku v rozlišení 176×184, paletu měl složenou z 16 barev, jenže jen osm z nich bylo možné použít na popředí, zbytek na pozadí. Čip zvládal dokonce i nějaký ten zvuk (3 kanály + šumový kanál), ovšem ten byl taktéž velmi primitivní. Celkově šlo o čip možná vhodný pro herní konzoli, ale pro počítač jen stěží použitelný, neboť ve zmíněném rozlišení dokázal na řádku zobrazit jen 22 znaků, což bylo méně než tehdy obvyklých 40 a pro nějakou seriózní práci zcela nevhodné. Každopádně, ať jej MOS Technolgy nabízela, kde chtěla, nikdo o něj nestál, což znamenalo mrhání prostředky a černý puntík v očích Jacka Tramiela.

Když byl tedy Chuck Peddle vyzván, aby vyvinul barevný grafický počítač, měl sice něco k dispozici, ale bylo to naprosto nepoužitelné. On chtěl pracovat na skvělých mikropočítačích pro firemní zákazníky, které by umožnily snadnou kancelářskou práci, ovšem k tomu se VIC opravdu nehodil. Vývojářský tým zprvu zkusil trik s použitím dvojice těchto čipů, ale to pro přílišnou složitost nefungovalo. Věc byla tedy jasná. MOS Technology musí čip vylepšit, aby dokázal zobrazit alespoň 40 znaků na řádek. Vzhledem k tomu, že PET byl založen na technologií pamětí SRAM a VIC neobsahoval podporu pro refresh DRAM, tak se automaticky předpokládalo, že i vylepšený čip bude pracovat s pomalou SRAM.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama