Quo vadis, Google aneb proč už Google nemíří na Měsíc | Kapitola 5
Seznam kapitol
Google přestal „nedělat zlo“ v roce 2018 a v roce 2019 jeho zakladatelé, Sergej Brin a Larry Page, odstoupili ze svých vedoucích rolí. Firma se od svých začátků nejen razantně rozvinula, ale také se podstatně změnila – a dnes se už nepodobá radikálně inovátorskému startupu, kterým byla na začátku.
Pokud v něčem panuje shoda, tak je to fakt, že se Google změnil a z firmy s ambicemi „dosáhnout na Měsíc“ se stává korporát, u kterého jsou podstatné výnosy. To je důvod, proč Page a Brin efektivně odstoupili z řídicích funkcí, ponechali si jen minoritní balíky akcií a nechávají firmu řídit Sundara Pitchai, který ji řídí víceméně klasicky. Velké podíly ve firmě mají společnosti Vanguard Group, Black Rock, T. Rowe Price Associates a FMR LLC. Nutno podotknout, že akcie nejsou stejné, třída A (GOOGL) je klasická s jedním hlasem na akcii, třída C (GOOG) je bez hlasovacích práv a třída B, kterou drží zakladatelé, má pro změnu 10 hlasů na akcii. Podle Investopedie Larry Page drží 19,8 milionu akcií (3 %) a Sergej Brin 19 milionů (2,9 %), což vzhledem k jejich 10 hlasům na akcii znamená, že stále drží kontrolní balík.
I když zakladatelé Googlu firmu podle všeho stále ovládají přes kontrolní balík akcií, jsou tam zájmy velkých i malých akcionářů na tom, aby firma vydělávala. Zakladatelé přicházeli se šílenými nápady, jako že by mohli udělat Google Island, samostatné území, kde by se vyvíjelo mimo legislativu a omezení tradičních zemí – a vlastně tak chtěli udělat cosi jako výzkumný a vývojářský ráj.
Problém je v tom, že to by je postavilo do konfliktu s vládami – a těch mají už i tak požehnaně, od těch daňových po zástupy lobbistů, kteří by si z výnosů firmy taky rádi uřízli kousek. A pak tu je záplava drahých projektů, které zaplňují pohřebiště Google – to všechno stálo peníze a někdy nemalé peníze. Osobně nevěřím tomu, že se je možné k terminovaným projektům jednoduše vrátit, naopak je běžné, že codebase je zastaralá a nesrozumitelná, dokumentace je k ničemu a původní lidé jsou dávno pryč, takže odpisy softwarových projektů bývají totální. Google Graveyard je výkladní skříň utopených investic, u kterých se dá jen špatně odhadovat jejich skutečná cena.
Google se během své existence tak nějak rozlil doširoka – a jen zmapovat, co tam vzniklo a jaký byl osud těch aplikací a služeb, je náročné. Už to není divoký startup, je to velká firma – a je možné, že místo spousty nápadů budou chtít investoři hlavně spoustu výnosů. Už jen to, co Google má, v čem dominuje, je tak rozsáhlé, že bude pracné a náročné tuhle říši chránit.
