i
Zdroj: PCTuning.cz
Rozhodují o vývoji PC ještě výkonné komponenty? | Kapitola 4
Seznam kapitol
S každým dalším rokem, kdy se objevují nové a úžasné digitální hračky, si kladu otázku: Co je pro vývoj počítačových technologií vlastně důležitější? „Velké“ technologie – procesory, grafické čipy, paměti či celé platformy – a nebo právě tyhle malé a často podivné gadgety, které okupují naše kapsy? Odpovědět není vůbec jednoduchá.
Pravda, nároční uživatelé a zvláště hráči tlačili vývoj výrazně déle. V
polovině 90. let přišel výrazný technologický skok v podobě 3D
akcelerátorů – a věřte mi, po shlednutí dema 3D akcelerovaného Quaka
chtěl první skutečně úspěšnou kartu, 3dfx Voodoo, opravdu každý.
Všichni hráči, které jsem znal, začali okamžitě šetřit potřebných sedm
a půl tisíce, smrtelně vážně! A vývoj pokračoval opravdu dynamicky: S
každou další generací akcelerátorů výkon narůstal – a hráčům vážně
nepřišlo po jistou dobu divné, že každý rok až dva solí něco mezi
deseti a dvaceti tisíci jenom za akcelerátory. Nakonec jim to divné
přišlo – a začali se vytrácet ke konzolím.
A to je zhruba okamžik, kdy podle mého mínění nastala současná doba nadvlády gadgetů. Nejde o to, že by výkon grafických karet a procesorů byl bědný a nové generace nepřinášely nárůst – v tomto směru odvádí všichni výrobci vážně dobrou práci. Problém je v tom, že rodina Průměrných zjistila, že jim ke štěstí stačí ono staré PC a pobaví se dobře třeba i na Nintendu Wii, což je stroj, který nelze silou hardware srovnávat s dnešními PC ani v pokusu o vtip. Dnešní doba je dle mého mínění opravdu masivně tažena gadgety.
A to je zhruba okamžik, kdy podle mého mínění nastala současná doba nadvlády gadgetů. Nejde o to, že by výkon grafických karet a procesorů byl bědný a nové generace nepřinášely nárůst – v tomto směru odvádí všichni výrobci vážně dobrou práci. Problém je v tom, že rodina Průměrných zjistila, že jim ke štěstí stačí ono staré PC a pobaví se dobře třeba i na Nintendu Wii, což je stroj, který nelze silou hardware srovnávat s dnešními PC ani v pokusu o vtip. Dnešní doba je dle mého mínění opravdu masivně tažena gadgety.
Komponenty jsou dostatečně výkonné i spolehlivé a místo čistého výkonu
začaly hrát roli jiné věci, jako jsou vysoce efektivní součástky. U
mobilního komunikátoru, jako je iPhone a nebo třebas Nokia N900, chcete
sice vysoký výkon (alespoň tak vysoký, abyste mohli bez potíží
surfovat) – a přitom chcete, aby byl stroj úsporný. Dalším báječným
příkladem je vznik netbooku, který byl v úplně počáteční podobě
absolutní gadget. Miniaturní flash disk? Linux? Slaboučký procesor?
Lidi z Microsoftu se museli smát, až se za břicho popadali: To přece
není notebook, na tom Windows Vista nepojedou! Není to kompatibilní, to
lidi nebudou vůbec kupovat! Pohoří jako Wal-Mart s Linuxem. Uniklo jim,
proč se netbooky líbí nejenom technofilům, ale i panu Průměrnému: Je to
malé, dá se to snadno přenášet, slušně to jede na baterky, fungují na
tom základní aplikace a hlavně – je to levné. Dnes jsou netbooky někde
jinde – opravdu to jsou spíše zmenšené levné standardní notebooky, ale
je zcela jasně vidět, že impuls zase nepřišel od velkých výrobců a
úspěch tohoto formátu nikdo neplánoval. Podobného nepochopení se dočkal
i iPhone, u kterého opět velkým hráčům totálně uniklo, že jde o nový a
revoluční formát.
Nyní žijeme v éře gadgetů, o tom jsem zcela přesvědčen. Moderní PC jsou
až přehnaně silná – s novými grafickými kartami si můžete v podstatě
postavit superpočítač a výkonné PC hravě strčí do kapsy všechny moderní
konzole. Zdá se ale, že tento výkon znamená jenom velice málo pro vývoj
počítačů – pan Průměrný teprve nyní zkoumá, zda mu k něčemu bude
dvoujádrový procesor – a to proto, že si vlastně skoro už nemůže koupit
jiný. Vliv gadgetů na rozvoj počítačových technologií vidíme jasně u
procesorů: Energeticky efektivních ARMů, malých a ekonomických Atomů a
konec konců i u Cellu, který je spíš super výkonný DSP, než výkonný
obecný procesor. Mimochodem – proto ho s takovým gustem ládují do
„více-než-HD“ televizí od Toshiby, kde fofrózně leští v reálném čase
obraz, zatímco v PlayStation 3 dělá vývojářům svými vlastnostmi spíše
problémy. Rychlý vývoj k vysoce výkonným paralelním strojům je zatím
limitován tím, že stále chybí pro pana Průměrného nějaké přesvědčivé
aplikace (pamatujte, on hraje na Wii!) Možná se objeví – a náhle zase
bude potřeba velmi výkonných strojů. Možná se to zase rozjede a i pan
Průměrný bude čekat na každou novou generaci hardware. Zatím ale pro
podobný vývoj nic nesvědčí – myslím proto, že v éře, kdy vývoj diktují
spíše revoluční hračičky, ještě nějakou dobu zůstaneme.