i
Zdroj: PCTuning.cz
Rozhodují o vývoji PC ještě výkonné komponenty?
Seznam kapitol
S každým dalším rokem, kdy se objevují nové a úžasné digitální hračky, si kladu otázku: Co je pro vývoj počítačových technologií vlastně důležitější? „Velké“ technologie – procesory, grafické čipy, paměti či celé platformy – a nebo právě tyhle malé a často podivné gadgety, které okupují naše kapsy? Odpovědět není vůbec jednoduchá.
Mezi světem klasických IT technologií a gadgety totiž existuje zvláštní
dynamika, táhnoucí vývoj jednou tu a podruhé zase jinam – a to už po
řadu let. Mnoho autorů se rádo dívá na informační technologie jako
jakýsi ustavičný posun výkonu směrem k nekonečnu, případně ho vidí
jakou jakýsi lineární rozvoj do okamžiku, než budeme mít dostatečný
výkon na to, abychom mohli vytvořit skutečnou umělou inteligenci
srovnatelnou s lidskou. Vidí vývoj jako kauzální proces, který
historicky neodvratně směřuje vpřed – něco jako marxleninský koncept
dějin.
Jednoduchý náhled říká, že pro rozvoj počítačů jsou nejdůležitější základní technologie – výkonné komponenty. Ty přece dovolují vůbec vznik gadgetům, které by bez nich nebyly možné. Ale je to skutečně tak? Osobně považuji vývoj počítačových technologií spíše za neřízenou darwinovskou evoluci, která dokáže překvapit i lidi, kteří se v oboru pohybují celé roky. Je to nelineární, složitý a dynamický proces, v němž se tvář technologií proměňuje často velmi překvapivě. A kupodivu to mohou být právě hračky a různá udělátka, která určují, kterým směrem se nové generace komponent vydají.
Jednoduchý náhled říká, že pro rozvoj počítačů jsou nejdůležitější základní technologie – výkonné komponenty. Ty přece dovolují vůbec vznik gadgetům, které by bez nich nebyly možné. Ale je to skutečně tak? Osobně považuji vývoj počítačových technologií spíše za neřízenou darwinovskou evoluci, která dokáže překvapit i lidi, kteří se v oboru pohybují celé roky. Je to nelineární, složitý a dynamický proces, v němž se tvář technologií proměňuje často velmi překvapivě. A kupodivu to mohou být právě hračky a různá udělátka, která určují, kterým směrem se nové generace komponent vydají.
Gadget je pojem, označující malý technologický objekt, splňující
určitou funkci – přitom je nový, technicky či koncepčně revoluční. Tak
nám to alespoň tvrdí Wikipedie. Určitý vtipný rys vidím v tom, že první
atomová bomba byla označována krycím názvem „the gadget“. Zřejmě právě
tak byl pojem označující v prostém překladu nějakou drobnost, věcičku,
udělátko, bazmek či skvostný slovenský „dzindzik“ naplněn jistým
převratným, explozivním nábojem. „Gadget“ přitom jen těžko přeložíme
tak, abychom vystihli všechny aspekty tohoto pojmu. „Hračka“ je pojem
nehodný špičkového výrobku v ceně mnoha desítek tisíc – není-liž
pravda? Hledá-li Slovák „dzindzik“, shání se po jakémsi neurčitém
objektu, to může být třeba i kolíček na prádlo. „Bazmek“ má zase
hanlivý náboj, je to zařízení, kterému moc nerozumíme a jaksi ho nemáme
rádi. Gadget je oslňující věcička, díky které vypadáme jako frajeři – a
není to jenom tím, že se jmenuje po anglicku. Je to něco technického,
nového, možná nepraktického, ale rozhodně vzbuzujícího zájem mezi
technofily. Gadget nemusí být praktický – když přinesete na párty
věcičku velikosti krabičky od sirek, která fotí, nahrává, přehrává a
dokáže třebas hopsat po stole, profesionální filmař a nebo fotograf se
vám vysměje a svůj profi Nikon či Canon za ni nikdy měnit nebude.
Technofilové ale krabičku budou obdivovat, přestože všichni ve skrytu
duše tuší, že to opravdu nebyly rozumně vynaložené peníze. Ale co s tím
nadělají? Je to zajímavé a člověk je tvor od přírody hravý a zvědavý.
Kdyby se před třemi sty tisíci lety nesešli pratechnofilové a
neobdivovali super novinku - proklatě ostrý gadget vzniklý oštípáním
pazourku - asi bychom dodnes byli na stromech.
Když se přehrabuji v regálech starého harampádí z 80. let, je mi čím
dál tím méně jasné, kde vlastně leží hranice mezi „normálním počítačem“
a „gadgetem“. Všichni se jistě shodneme na tom, že takové IBM PC XT
gadget rozhodně není. Je to počítač pro profesionální práci, žádná
oslňující věc. Ale co třeba Sinclair ZX 80? Má 1 KB RAM a i když se
zdá, že to je prostě a jednoduše počítač, nic rozumného s ním dělat
nemůžete. Oslňovat s ním ale rozhodně ve své době šlo – přece jenom to
byl počítač, který jste donesli domů a nebo k přátelům, připojili k
televizi a něco to dělalo. První generace domácích počítačů nemohla být
určena pro žádnou seriózní práci – prostě to byly gadgety. Ale co třeba
Commodre Amiga? Je to už seriózní počítač – a nebo je to gadget? Je to
výkonný stroj pro profesionální použití – a nebo vážně vychytaná
hračka, která vám mimo práci dovolí hraní skvělých her a nějakou tu
poloprofi práci s muzikou a videem? Nad tímhle strojem by už se pár
pánů pohádalo, tím jsem si naprosto jist.