Starlink a okouzlení technologiemi: internet z vesmíru kdekoliv a pro každého | Kapitola 3
Seznam kapitol
Kdy naposledy vás technologie okouzlily? Myslím tím – opravdu okouzlily? Většinou si stěžujeme na to, že se Intelu pečou procesory, Microsoftu padají Windows a kdesi cosi – ale kdy naposledy jste se podívali na nějakou technologii a řekli si – no páni, tohle je naprosto husté?
Anténa pozemní jednotky Starlinku má sice dva motory, ty ale neslouží ke sledování družic, protože, jak praví odborníci, „by se takto používané motory rozbily maximálně v jednotkách měsíců, ale hlavně jejich vystavování není na něco takového dost přesné“. Místo toho motory pouze nastaví jednotku do přibližné pozice na začátku instalace, kde si jednotka při autokalibraci najde pás, kudy roj Starlinků prolétá – a pro zaměřování jednotlivých družic používá technologii fázování.
Je to tak, anténa Starlinku je fázovaná anténa se 1280 elementy (Phased Array Beam Steering), které jsou samy o sobě docela složité, ale hlavně jsou rozmístěné ve 2D a jsou individuálně řízené. U každého elementu se řídí samostatně výkon a fáze, což dovoluje vytvářet velmi složitý obraz tvořený aditivní (kreativní) interferencí a subtraktivní (destruktivní) interferencí, což dovoluje zamířit vysílání jako jediný svazek na vysoce přesný bod na obloze – a v reálném čase, zatímco probíhá vysílání dat, modulovat všechny vysílací prvky, aby se chovaly jako polohovatelná anténa!
Díval jsem se na tutorialy, které vysvětlují celý systém fázování – a je to naprosto neuvěřitelné. Mechanicky je to anténa, která vypadá jednoduše, ale je závislá na neustále probíhajících výpočetních korekcích, což vysvětluje, proč jsme něco takového nemohli mít v 90. letech. Tehdy se už používaly radary s fázovanou anténou ve vojenství, ale vojáci mají nejvíc peněz a tím pádem mají i nejlepší hračky. Díky pokrokům v miniaturizaci a navyšování výpočetního výkonu dnes můžeme mít podobnou technologii doslova na střeše..!
Starlink používá další skvělé technologie, jako modulaci 64-QAM, která, zjednodušeně řečeno, dokáže zakódovat šestibitové (64 stavové) slovo do kombinace amplitudy a fázového posunu, který se kombinuje s řízením fázování antény, a tím pádem dokáže na jediný pokus přenést celé slovo, což je v podstatě nutnost, pokud plánujete protlačit vysíláním opravdu velký objem dat najednou.
Starlink nedokáže přijímat a vysílat data najednou, takže aby se dosáhla nízká latence, používá se slotování, kdy čas je dělený na vysílací a přijímací sloty. Takže kromě toho, že ta věc dělá všechny zmíněné korekce a výpočty, musí mít extrémně přesné časování, aby to jelo synchronizovaně.
A to jsem se ještě nedostal na stranu družic…
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
