Svět po konci práce
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Svět po konci práce

Svět po konci práce | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

21. 8. 2015 03:00 37

Seznam kapitol

1. Ne každý může být účetní 2. Když se dělá tam, kde je to levné 3. Lidí je na světě jako... 4. Města duchů
5. Když je milionové město bez práce 6. Respect... 7. ...a střelba do vlastních řad 8. Chléb a hry

Za komunistů nám tvrdili, že nástup průmyslové revoluce přinese ráj na Zemi. Lidi budou pracovat maximálně jeden den v týdnu, po zbylou dobu se budou věnovat tvořivé práci. S vítězstvím moderního kapitalismu se ukazuje, že to ve světě bez práce zdaleka tak růžové nebude. Roboti už nejsou jen v továrnách, objevují se už i v běžných povoláních a službách, a ne každý, koho nahradí, může být programátor, kadeřnice, manažer nebo účetní.

Reklama

Dnes se díváme na schizofrenní svět, kdy Amerika a Čína soutěží jak v kyberprostoru, tak v Tichomoří, přitom jsou obě země hluboce svázány obchodem a technologiemi. V okamžiku, kdy by došlo k nějakému rozsáhlému konfliktu, by Západ velmi drsně zjistil, čeho se zbavil a co už nedokáže vyrábět. Moderní svět není robustní, je jen nákladově zoptimalizovaný.

I kdyby nakrásně nedošlo ke konfliktu anebo nějaké katastrofě, která by opět ukázala, že sestěhovat průmysl jednoho typu do jednoho údolí byla příšerná blbost, nevyhneme se snaze eliminovat lidskou práci. Lidé jsou drazí a nespolehliví, chtějí přidat, chtějí do práce klimatizaci, nechtějí dělat sedm dní v týdnu a občas mají z přepracování deprese, takže vám skáčou ze střechy. Řešení? Nahraďme je stroji anebo jim vytvořme darwinistické prostředí, kde průměrná doba přežití pracovníka je méně než jeden rok.

Ano, řeknete si, v rozvojovém světě je možné všechno. Pokud si myslíte, že se něco podobného nemůže stát v moderní společnosti, jistě vás zaujme článek z The New York Times, který popisuje zážitky pracovníků z Amazonu. Nutnost odpovídat na emaily po půlnoci je přitom ještě celkem brnkačka. Opravdu hustá věc je ale příběh, kdy žena potratila dvojčata, ale druhý den po lékařském zákroku stejně musela jet na služební cestu. „Je mi líto, ale ta práce se udělat musí,“ vysvětlil jí nadřízený. „Ostatně si myslím, že pokud si snažíte založit rodinu, tohle místo asi není pro vás.“

V okamžiku, kdy je převaha poptávky po práci nad nabídkou, je vcelku jedno, že lidi masově nabíráte, masově vyhazujete a ve formě korporátních gladiátorských zápasů je necháte do dvou let totálně vyhořet. Když se proti vám začnou skladníci v kulturnější zemi bouřit, prostě přestěhujete cirkus o stát vedle, kde vám za bídně placenou práci ještě budou politici tleskat a oslavovat vás jako spásu.

Stejně je vaším cílem kompletní robotizace, takže budování nějaké dlouhodobé zaměstnanecké loajality je zbytečné. A to, že se vaše human resources chovají spíš jako inhumane resources, vás taky trápit nemusí, až se kompletně robotizujete, tak je vyhodíte taky. Půjdou jako poslední a kdo ví, možná se v jejich očích nakonec objeví záblesk pochopení, co to vlastně celou dobu dělali. V tomto okamžiku totiž celá výroba celkem nepokrytě směřuje k maximální automatizaci, ať už jde o výrobu a logistiku, ale i administrativu. Jediné, čeho se to prozatím netýká, je řízení a vývoj, nicméně na tom se pracuje taky.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama