Svět po konci práce | Kapitola 5
Seznam kapitol
Za komunistů nám tvrdili, že nástup průmyslové revoluce přinese ráj na Zemi. Lidi budou pracovat maximálně jeden den v týdnu, po zbylou dobu se budou věnovat tvořivé práci. S vítězstvím moderního kapitalismu se ukazuje, že to ve světě bez práce zdaleka tak růžové nebude. Roboti už nejsou jen v továrnách, objevují se už i v běžných povoláních a službách, a ne každý, koho nahradí, může být programátor, kadeřnice, manažer nebo účetní.
Věc se má tak, že se Detroit stal prvním městem moderní současnosti, které přišlo o více než milion obyvatel. Wikipedia uvádí, že v roce 1820 měl Detroit 1422 obyvatel, na přelomu století už čtvrt milionu. Skutečný nárůst přišel s automobilovým průmyslem: Mezi lety 1910 a 1930 vyrostl počet jeho obyvatel z půl milionu na jeden a půl milionu. Maxima dosáhl Detroit v padesátých letech, kdy měl téměř dva miliony obyvatel. V té době začal vzestup levných asijských výrobců automobilů, který vedl k zavírání detroitských továren a nastartoval procesy, kdy se dvoumilionové město začalo postupně smrskávat na dnešní přibližně čtvrtinu svého maxima.
Jak se to stalo? Existují dvě teorie. Jedna odkazuje na úpadek automobilového průmyslu a následný kolaps služeb. V okamžiku, kdy obyvatelé začali přicházet o práci v automobilkách, přestali mít peníze a logicky začaly krachovat i navázané služby. Druhá teorie ukazuje na změnu rasového složení, kdy podíl bělochů klesl od roku 1950 do roku 2010 z 84 % na 11 % a podíl černochů naopak narostl ze 16% na 83%. Detroit je stále výrazně rasově segregovaný s tím, že černošské oblasti jsou chudé a bělošské naopak bohaté. Dělící čárou je přitom legendární „8 Mile Road“.
"" by Eric Fischer - Race and ethnicity: Detroit on Flickr Data from Census 2000, base map from OpenStreetMap Uploaded by Imzadi1979. Licensed under CC BY-SA 2.0 via Wikimedia Commons.
Jak to tedy je? Zdá se, že se na pádu Detroitu podílely oba faktory. Zásadním přitom byla deindustrializace, která vzala řadě slušných, ale nedostatečně vzdělaných či nedostatečně aktivních lidí práci. Na ztrátu pracovních příležitostí přitom každý reagoval jinak: Bílí vzali roha a šli za lepším a bezpečnějším životem („white flight“), zatímco černoši zůstali zpočátku tam kde byli – ostatně v 50. a 60. letech právě do Detroitu migrovali z Jihu za lepším životem.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
