Tak už budeme moci ohýbat telefony... ale proč?
i Zdroj: PCTuning.cz
Mobilní zařízení Článek Tak už budeme moci ohýbat telefony... ale proč?

Tak už budeme moci ohýbat telefony... ale proč? | Kapitola 2

Michal Rybka

Michal Rybka

17. 11. 2018 03:00 33

Seznam kapitol

1. Už to bude! 2. Když vás nekopírují 3. Na stojánek dobré 4. Jak to dělala Nokia 5. Ohýbat, nelámat 6. Existuje

Samsung nás připravuje na příchod Galaxy F, ohebného smartphonu, který se začne prodávat na jaře. Otázka je: Je to dobrý nápad? Potřebujeme ho? Nebyl by to první exotický koncept, který se ukázal jako neživotaschopný

Reklama

Leč předpokládejme, že se nakonec tyto problémy vyřeší. Pak je otázkou, jak přesně takovou technologii nasadit. Displej, který se natvrdo vytvaruje podle nějakého objektu, je jedna věc – můžete mít zahnuté displeje, televize, obrazovky na vozidlech, dokonce i telefon s nepochopitelnými Edge rohy můžete mít, protože ho umíte udělat. Otázkou ale je, zda to je praktické – a právě u Samsungů Galaxy Edge se ukázalo, že to je blbost, tedy přesněji řečeno neergonomická zajímavost. Jedna věc je, že něco umíte vyrobit – a věc druhá je, zda se to dobře drží, přináší to praktické výhody a uživatelé objeví způsob, jak novinku efektivně využívat. A je mi líto, v tom Samsungy Edge selhaly na celé čáře.

To, že Samsung sveřepě cpe zahnuté rohy do svých novějších telefonů, není důkazem úspěchu technologie. Je to důkazem toho, že se drží nějakého estetického trendu, aby se odlišil. Důkazem úspěšnosti technologie je to, zda ji přejímají ostatní výrobci jako trend – a to se děje jenom minimálně. Když Apple vyhodil jack, strčil fotoaparát do hrbu anebo když zavedl výřez v displeji, ostatní ho začali následovat. Když Samsung zavedl zkosené rohy a displej ubíhající za horizont, světem skutečně nepohnul. Jestli to o něčem svědčí, pak o tom, že se Samsung rozhodl pokračovat v experimentech se zahnutými displeji, aby s nimi získal praktické zkušenosti a nakonec přikročil k něčemu radikálnějšímu – k ohebným zařízením.

To dává smysl. Jenomže s ohebnými zařízeními je gigantický problém, protože nikdo ve skutečnosti neví, jak je udělat správně. Nemluvím o panelu samotném, ale o tom, jak má vypadat takové zařízení a jak se má ovládat. V současnosti máme jen pár form factorů, které jsou ověřené a funkční. Tablet je odvozen od Dynabooku navrženém Alanem Kayem (1968) – a ve skutečnosti můžeme o téhle věci říct, že je vzorem pro veškerou mobilní elektroniku dneška. Nahoře je display – a pod ním klávesnice. Celé je to v jednom těle, je to pevné. Nejspíše bych to přirovnal ke zvětšenému Blackberry.

Přímo z tohoto tvaru jsou odvozené nejstarší přenosné stroje, jako Epson HX-20 (1981), TRS 80 Portable Model 100 (1983), Cambridge Z88 (1988) a naposledy jsem to viděl u neobvyklého PC AGC Powersport X (1990). V 80. letech ale přišla revoluce, kdy Toshiba přišla se dnes běžným konceptem příklopného LCD displeje u oceňovaného modelu Toshiba T1100 (1985). Šlo o radikální designovou změnu, která s námi zůstává prakticky beze změn až dodnes.

Další úspěšnou designovou větev odvozenou od Dynabooku představují tablety, které obětovaly klávesnici a nechaly pouze obrazovku. Opět jde o životaschopný koncept, který se prakticky nezměnil. Proč? Podívejte se na výše uvedené video, kde Alan Kay demonstruje Dynabook: Ta věc se dá držet v jedné ruce a ovládat druhou. Když chcete číst, stačí vám jedna. Když tablet zmenšíme, dostaneme smartphone, který se dá kompletně ovládat jednou rukou – limit je jenom ve velkosti. Je to praktické. Je to ergonomické.

U zahnutých displejů ale nikdo neví, jak je správně nasadit.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama