Test R9 Nano: i s 15cm kašpárkem se dá hrát velké divadlo
Seznam kapitol
Otestovali jsme nejvýkonnější grafickou kartu pro malé počítače – Radeon R9 Nano. Postavíme jej hlavně proti jemu rovným konkurentům – krátkým herním grafickým kartám navrženým speciálně pro miniaturní základní desky formátu mini-ITX o rozměrech pouhých 17 × 17 cm. A rovnou prozradím, že pokrok, který AMD udělalo, je extrémní...
Před nedávnem jsme R9 Nano prověřili v jeho „přirozeném prostředí“ – uvnitř sestavy HAL3000 Fury Nano. Dnes se podíváme na to, co vám nabídne oproti dalším malým grafikám.
Když AMD Radeon R9 Nano poprvé představilo, většina lidí si od něj kvůli kompaktním rozměrům připomínajícím spíše karty nižší třídy slibovala, že zapadne někam doprostřed nabídky mezi Radeony R9 390 a drahé grafiky s GPU Fiji. Vedle třiceticentimetrových monster R9 Fury totiž vypadá R9 Nano dost skromně.
Spoustu lidí potom překvapilo, když karta dostala stejnou cenovku jako nejvýkonnější grafika AMD – Radeon Fury X. AMD tím dalo jasně najevo, na jaký segment cílí a v jakém případě má R9 Nano smysl pořizovat.
Do jakékoliv trochu větší skříně, kam se vejde delší 20cm Radeon R9 Fury X spolu s radiátorem, totiž nemá smysl R9 Nano pořizovat, R9 Fury X je v takovém případě určitě rozumnější. Vyšší pracovní takty jsou zárukou vyššího výkonu a díky výkonnému vodnímu chlazení není karta i přes výrazně vyšší spotřebu hlučnější. A pokud toužíte po výkonném Radeonu se vzduchovým chlazením a lepším poměrem cena/výkon, máte tu zase levnější (a výkonnější) R9 Fury.
Pak je tu ale ještě kategorie nejmenších (nebo přesněji nejkratších) počítačů formátu mini-ITX, do kterých nedostanete ani kartičku jako R9 Fury X. A právě pro tuto kategorii jako by bylo nové kompaktní řešení v podobě GPU Fiji s pamětmi HBM jako stvořené.
Radeon R9 Nano je kratičká 15cm karta s plnohodnotným GPU Fiji (známe už z R9 Fury X, v osekané podobě pak z R9 Fury). Oproti R9 Fury X má výrazně sníženou spotřebu (udávaný typický příkon je 175 W místo 275 W) a papírově o něco nižší takty – maximální takt klesl z 1050 na 1000 MHz. V praxi je rozdíl v pracovních taktech větší, na maximálních 1000 MHz se karta prakticky nedostane.
Chladič má miniaturní pasiv s podélným žebrováním, ktreý využívá vapour chamber kombinovanou s plochými heatpipe. Chladič shora ofukuje velký axiální ventilátor, který tlačí část vzduchu skrz záslepku ven ze skříně a část dovnitř skříně skrz malý pasiv, který slouží k chlazení napájecí kaskády.
To bychom měli ve stručnosti k samotné kartě, teď už pojďme na testy výkonu.