Těžký život géniův aneb nejen o lámání kódu Enigmy
Seznam kapitol
Minulý víkend jsme zašli na Kód Enigmy (Imitation Game), film o snaze Alana Turinga a jeho kolegů o prolomení Enigmy. Není historicky přesný, ale přesto jde o velice silný příběh, mimo jiné proto, že se spíš než na Enigmu soustřeďuje na problematickou osobnost podivínského matematika. Jak se asi cítí talentovaní matematici, programátoři...
Enigma je sama o sobě strhující téma, které rozhodně přesahuje rozsah toho, co ukazuje film – chybí zde například „polské spojení“, první pokusy o prolomení německého šifrovacího stroje polskými matematiky. Jejich práce velmi výrazně pomohla projektu Ultra, do jisté míry přitom šlo o technickou koevoluci, kdy se Spojencům dařilo částečně lámat starší verzi kódu, pak Němci Enigmu vylepšili, pak Spojenci museli vylepšit své dekódovací strategie a tak dále. Výborné pojednání o historii Enigmy od Karla Pacnera vyšlo na iDnesu, pokud vás téma zajímá, rozhodně si ho přečtěte!
Jedna z kritik filmu míří na to, že film naznačuje, že Enigmu prolomil Turing sám, což není pravda. Také naznačuje, že schopnost dekódovat Enigmu získali až po zahájení války proti Británii, což rovněž není pravda. A nakonec popisuje celou akci jako jednorázovou, což vůbec není pravda, šlo o rozsáhlé úsilí jak expertů na kryptografii, tak i špionů a námořnictva. Zobrazení válečných scén se nese v duchu barokní dekorativnosti, jako je „smečka ponorek“ útočící na „klubíčko lodí“, což je zcela nerealistické, leč vizuálně působivé.
Film je tak vcelku spíše uměleckou fikcí, která se zaměřuje na excentrického matematika než na samotný souboj kryptografů. Spíše bych ho popsal jako příběh o tom, jak „Sheldon porazil nacisty a vyhrál válku“, než jako věrohodný zdroj vhodný například pro referát z historie. Ale to mu na síle nijak neubírá.
Velmi dobrou otázkou je, proč se tak zásadně soustřeďuje právě na Turinga.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
