Úvaha: „Internet už není!“ zvolal. Zbyl jen Google, porno a klepy
Seznam kapitol
Dnes je internet obecně považován nejen za nejlepší zdroj informací, nejbáječnější médium pro ukládání, ale svým způsobem také za určitou informační autoritu. Je tak snadné vyhledat si něco přes Google a nebo na Wikipedii – ale je to pravda? Nemizí nám náhodou informace před očima a nenahradily obsah jen blogy, eshopy a blikající bannery?
Kolem Wikipedie se objevila cela řada aférek, kdy si zainteresované strany přibrušovaly obsah hesel na svoji stranu takovým či onakým způsobem – a u Google není garance, že to, co vám vyhodí jako „relevantní“, je skutečně pravda. Dovažování výsledků pomocí sociálních sítí věci ještě více mate – rozhodně není pravda, že nejpravdivější tvrzení je to nejcitovanější nebo nejlinkovanější. Svým způsobem vzniká informační svět, který je zahleděný sám do sebe a také je sám v sobě uzavřený. Stále méně lidí si ověřuje informace nezávisle – a obsah, který nebyl do internetu překlopen, už ani nevyhledává.
Vytváří to zvláštní kulturu uživatelů, kteří jsou velmi nekritičtí jak k tomu, co se dočtou, tak i k tomu, co sami plodí. Před mnoha a mnoha lety, kdy ještě ani neexistovala Wayback Machine, se vedly odborné debaty o tom, jak správně citovat internet a jakým informacím na něm vlastně věřit. Jeden z kolegů, který se zabýval klinickou psychologií, přitom otevřeně prohlásil, že jenom málo zdrojů je kvalitních, většina věcí, které našel, byly špatné nebo úplně nesmyslné. Bohužel však v té době netušil, o co to bude v budoucnosti horší. S tím, jak do internetu pronikají více a více jedinci homo sapiens vulgus (člověk moudrý obecný), nám web jaksi poklesl a bludy, které se na něm dají najít, jsou až neuvěřitelné.
Jeho kritika byla vyřčena v dobách, kdy internet patřil do rukou fanoušků, kteří možná nebyli ti nejlepší odborníci, ale rozhodně to taky nebyli žádní pitomci. V dřevních dobách Tom's Hardware či Sharky Extreme byli tamní autoři plni energie, aby ukázali „papírákům“ (autorům píšícím pro papírové magazíny), že mohou být podrobnější, odvážnější a profesionálnější, než zástupci papírových magazínů. Motivace k tomu byla veliká – mnoho internetových žurnalistů bylo vyhazováno z rautů a recepcí IT společností a bylo jim dáváno najevo, že „nejsou až tak důležití“. Tehdy projevovali internetoví pisatelé až nezřízenou odvahu, pouštěli se do šílených experimentů („co se stane, když procesor AMD nebude mít chladič?“) – a tím vynikli a stali se populární.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
