Úvaha – Proč jsme tak technologicky konzervativní? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Starý operační systém je vždycky lepší než ten nový. Rychlejší, stabilnější, odladěnější a vůbec, všechno na něm funguje. Na co vlastně potřebujeme nějaké novinky, když to co máme funguje dobře. Proč riskovat nějaké změny? A taky ještě staré hry jsou lepší, ty ještě měly nápady! Tak co, taky se poznáváte?
PC bylo drahé a neohrabané. Domácí počítač jste zapnuli a už se dal používat – a to nejenom v nějakém jednoduchém Basicu či textovém editoru, ale takový Acorn Archimedes bleskově nabootoval z ROM do prostředí, které připomínalo Windows. Věřte mi, i dnes byste se divili, jak rychle je možné počítač zapnout a zase vypnout (ne „probudit“ a „uspat“)! Přechod ze systému „instant on“ na pomalu bootující PC byl frustrující a DOS vypadal vedle operačního systému Atari ST nebo Amigy doslova archaicky. PC mělo velmi omezenou grafiku, žádný zvuk a místo myší se ovládalo příkazy jak ze středověku.
Amiga 500 zdroj Bill Bertram
Téměř všichni uživatelé domácích počítačů PC odsuzovali myšlenku přechodu na PC jako perverzní, tedy až na ty, kteří měli jenom osmibit. Ti se rádi zbavili kazeťáku a vedle mnohaminutového nahrávání her a aplikací jim i pomalý boot přišel jako bleskovka. Na začátku devadesátých let se situace opakovala s příchodem Windows. Pécéčka s DOSem se díky VGA grafice, zvukovkám Sound Blaster a myši změnila časem na úspěšnou herní platformu – a nikdo nechápal, k čemu by měli mít Windows. Když máte spuštěnou hru, proč byste spolu s ní spouštěli nějaký jiný program? Ostatně i na Amize jste do hry obvykle bootovali a i když AmigaOS nabízel skutečný preemptivní multitasking, hry ho nevyužívaly. Nutno podotknout, že první hry pro Windows, jako například This Means War, byly udělané skutečně hrozně a rozjet je byl téměř vědecký projekt. Padalo to jako švestky, čas od času se přepnula grafická paleta a mapa se změnila na abstraktní dílo jako od Andyho Warhola.
Proč by tedy kdokoliv měl opustit DOS, na kterém svištěly gamesy jedna báseň a taky tam byly tak báječné produkty, jako Text602? Proč přecházet na Windows, která byla pomalejší, vyžadovala mnohem více paměti a ráda zařízla aplikaci, popřípadě celý systém najednou nějakou vypečenou výjimkou? Spousta lidí uvažovala asi takhle: Text602 pro moje použití stačí, umím udělat lomené i podtržené písmo, i formátování dobře zvládám, počítač funguje, tiskárna funguje, nic víc nepotřebuji. Když dám peníze za nový systém, musím se naučit všechno znova – abych dosáhl stejného výsledku. To není rozumné. Čím více investujete peněz a času do ovládnutí technologie, tím méně máte chuť experimentovat.
Třetí radikální změnou, kterou zažíváme od poloviny devadesátých let, je příchod internetových technologií. Tak co, už jste umístili svoje data do cloudu a stahujete si pouze elektronické verze knih? Ne? Tak to se nebojte, většina uživatelů s tím má trochu problém – a argumentace je všude stejná. Chci mít kontrolu nad svými daty, bojím se o bezpečnost, u elektronických knih zase vadí to, že je nelze půjčit a nebo prodat. Naposledy utrpěl pohanu Amazon Kindle DX, protože studenti, kteří ho dostali jako učební pomůcku, ho označili za nepraktický, pomalý a prý se v něm špatně hledá. Uvědomujete si, jaká je to rána?
Počítačové technologie by měly být v hledání podstatně lepší, než potištěný papír s primitivními pomůckami, jako je obsah, rejstřík a čísla stránek. Máme tu další vlnu zamítavých postojů – a jako vždy je těžké rozeznat, které argumenty jsou opravdu rozumné a které jsou tu jenom proto, že jsme navyklí dělat věci po svém, pěkně postaru. Konzervativismus není typický jenom pro uživatele informačních technologií. Týká se i počítačových společností a jejich životního cyklu. Každá společnost začíná jako malá a revoluční, přináší nějakou zásadní inovaci – a poté, co uspěje a zvětší se, jaksi zakrní.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
