Věci, měny, kryptoměny: Do čeho vložit hodnotu? | Kapitola 2

Nové zlato si vláda nevytiskne, ale novou hotovost ano. Zdálo by se, že chuť kontrolovat a manipulovat s penězi tím končí, ale chyba lávky: Státům dnes vadí už i hotovost. Důvodů je celá řada, například náklady na výrobu, údržbu atd., ale hlavní je opět kontrola: Stát nechce dovolit paralelní ekonomiku, kde mezi lidmi kolují peníze, aniž by z toho stát měl svoji libru masa. Pro stát je už to, že známým prodáváte svoje přebytky ze zahrady, v podstatě zločin.

Dnes vám tak zvaní progresivisté vykládají, že moderní blahobytný svět existuje jen díky zdanění, které je dnes v historickém měřítku rekordní. Představa, že bez armády úředníků přerozdělujících dotace nebude existovat civilizace, je ale historicky zcela neobhajitelná a směšná. Moderní svět je blahobytný ne kvůli daním, ale kvůli vzdělání, technice a mechanizaci, která dovoluje podstatně efektivnější práci.

Seberte tohle – a v tu ránu jste ve středověku. Stačí se podívat na dokument o Kongu – to má taky progresivní daně a jejich nejvyšší sazba tam dosahuje dokonce 40 %. Aby se motivovala místní zaměstnanost, firmy platí za expaty extra daně. I s tím tam je extrémní příjmová disparita a dost neuvěřitelná korupce.

Ve chvíli, kdy začnete studovat, jak fungovala ekonomika ve starověku a ve středověku, budete dost překvapeni tím, že spousta věcí, které považujeme za výdobytek doby moderní, jako například nadace anebo sociální dávky a služby zdarma, najdeme už ve starověku. Spoustu problémů, jako vyvolání inflace náhlým přílivem zlata anebo uškrcení ekonomiky zvýšením daní, najdeme už v dokumentech ze starého Říma.