Věci, měny, kryptoměny: Do čeho vložit hodnotu?
Článek Věci, měny, kryptoměny: Do čeho vložit hodnotu?

Věci, měny, kryptoměny: Do čeho vložit hodnotu?

Michal Rybka

Michal Rybka

22. 5. 2021 16:00 40

Seznam kapitol

1. Máš zlato, máš problém 2. Zdaněním k blahobytu 3. Půl napůl 4. Ani slamník není jistota 5. Krypto 6. Pod kontrolu státu

Minulý týden jezdily kryptoměny jako na horské dráze. Přispěly k tomu tweety Elona Muska, které rozhoupaly cenu Bitcoinu a pobouřily některé kryptonadšence natolik, že založili kryptoměnu $STOPELON – ale také přístup Číny, která chce Bitcoin nahradit digitálním yuanem (e-RMB).

Reklama
Reklama

Problémy s kryptoměnami jsem diskutoval už dříve – ať jde o jejich energetické nároky, trvalé luxování trhu s hardwarovými komponentami anebo obecně podezřívavý až zamítavý vztah vlád, které dříve anebo později přikročí k tažení proti kryptoměnám.

Vlády chtějí mít kontrolu nad majetkem, chtějí mít možnost lidi efektivně monitorovat a zdaňovat a potenciálně je taky trestat a penalizovat. Aby to fungovalo, musí mít vlády pod kontrolou nástroje směny. Představa, se kterou přišli zakladatelé kryptoměn, totiž že lidé budou kontrolovat svoje peníze zcela nezávisle na státech – a vlastně na jakékoliv centrální instituci, je pro vlády veliké ne-ne, to se rozhodně nepřipustí.

Velký problém pro státy představuje už i fyzické zlato, což dokázal Executive Order 6102 z roku 1933, kterým Franklin D. Roosevelt zakázal „hromadění zlatých mincí, zlatých cihel a zlatých certifikátů v kontinentálních Spojených státech“. Ekonomičtí poradci prezidenta Roosevelta si uvědomili, že pokud chce stát provádět čachry s měnou, musí ji kontrolovat. Klasické čachry s měnou představuje například řízená inflace neboli tištění peněz, které zlevňuje splácení státních dluhů a znehodnocuje úspory, což odsává majetek od těch, kteří ho drží. Zlato se tisknout nedá – a proto bylo jeho držení zakázáno.

Od prvního května 1933 tak musel každý, kdo držel významnější zlaté rezervy, vydat je Federal Reserve, kde mu je směnili za 20,67 USD za trójskou unci (cca 31 gramů). Ten, kdo by příkaz nesplnil, mohl být potrestán pokutou 10 000 dolarů, deseti lety vězení anebo obojím. Výjimku představovalo zlato, které bylo součástí uměleckých předmětů anebo zlato v hmotnosti do pěti trójských uncí. Tento příkaz postavil mimo zákon minci 1933 Double Eagle, která byla až na 20 ukradených kusů zničena – a učinil z ní sběratelsky nejdražší minci na světě. Zde je o ní dokument, je to docela jízda.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

PCTuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým PCTuning