Velký test — Deset levných myší za pět stovek v testu | Kapitola 13
Seznam kapitol
Není to tak dávno, co vyšlo Diablo 2: Resurrected. Tento titul samozřejmě nejvíce přitáhl herní pamětníky, včetně mé maličkosti. A jelikož si pamatuji, kolik levých tlačítek myší jsem na téhle kultovní pecce oddělal, řekl jsem si, že by nebylo špatné investovat pár stovek do levné myši, abych si svého drahého herního miláčka neoddělal. Jenže jaká myš za pár stovek mi nabídne za směšnou cenu ty nejlepší možné parametry společně s ergonomií a využitelností? A tak se zrodil nápad na článek, ve kterém otestujeme deset levných myší. A to nejen kvůli pamětníkům, ale i náročnějším hráčům, kteří jednoduše nechtějí dávat tisíce za herní periferie.
Ach, zase ta nostalgie. Svou první myšku Mazer jsem koupil někdy okolo roku 2015 na portálu ebay, když u nás ještě asijská společnost e-blue neměla zastoupení. Byla bezdrátová, menší a napájená, tuším, jednou baterií AAA. Po dvou letech jsem ji ořval, když jsem náhodou odpálil její bezdrátový reciever. Když jsem v nabídce CZC viděl myšky od e-blue, navíc za velmi rozumné ceny, řekl jsem si, že nějaký zajímavý model by za pokus stál.
Bohužel v případě e-blue se jedná o absolutní lowend. Krabice uvádí noname spínače s životností pouze 5 milionů kliknutí. Senzor Optical Powerful nám taky nic moc neřekne, mohlo by se však jednat o výrobce Avago, na krabici je totiž uveden Avago gaming chip. Další nejasnost na krabici panuje okolo zmínky o Framerate myši s hodnotou 3200. Znamená to snad, že by měla tak vysoký polling rate? Google tvrdí, že Framerate je totéž co polling rate. Uvidíme, co nám ukážou testy. Zatím se na myšku podíváme blíže.
Myš vypadá na první pohled velmi zajímavě. Tlačítka jsou tvořena z lesklého plastu, zadeček je pogumovaný. Obvod myši je zdoben decentním, nijak křiklavým podsvícením. Pod obyčejně pogumovaným scrollovacím kolečkem se nachází přepínač CPI. Ten by měl být údajně čtyřsměrový a přepínat mezi CPI 600, 1200, 1800 a 2400. Za boha jsem nebyl schopen aktivovat první dva režimy, a to jsem se snažil mačkat tlačítko všemi směry, případně podřazovat jako na zpátečku. Vždy jsem přepínal pouze mezi fialovou a modrou, což značí dva nejvyšší režimy. I když tělo myši vypadá opravdu pěkně, osobně mě lesklý plast rozčiluje. Je na něm vidět každý jednotlivý otisk prstu. Ale působivý ten design je, o tom není sporu.
Na levé straně jsou k dispozici dvě tlačítka zpět a vpřed. Vzhledem k absenci jakéhokoli softwaru bohužel nejsou žádná tlačítka na myši programovatelná. V zadní části se nachází odpočívadlo na palec (respektive ochrana proti ošoupání palce), pod tlačítky není dostatečný prostor na vecpání celého palce. Myš se tak drží zespoda jeho bříškem.
Zadní část pravé strany je vyboulena do prostoru tak, že nutí člověka nepřirozeně ohýbat konec malíčku směrem k zemi. Design myši sice vypadá působivě a ergonomicky, tam to ale začíná a končí. Pokud si ovšem zvyknete na divně ohnutý malíček, pak se při zvednutí poměrně slušně zvedá, aniž by sklouzávala. V souvislosti s tím bych opět poukázal na nepřesnost v parametrech. Uvádí se celková hmotnost 130 gramů. Váha mi při vážení samotného těla ukázala 111 gramů, tedy o dvacet méně. Přes 130 gramů měla včetně smotaného kabelu, což je ale pro pařany údaj zkreslující a irelevantní.
USB kabel je opletený a vyvedený z bůhví jakého důvodu z levé části myši. Na pravé straně by měl menší tendenci se plést. Ani tak s jeho zasekáváním ovšem není problém, jelikož je sice řádně chráněný a odstíněný, na druhou stranu je poměrně tvrdý a neforemní, což v některých situacích může při hraní vadit.
Spodní strana ukazuje u tohoto konkrétního kusu chybu dílenského zpracování. Teflonové kluzné plošky jsou příliš tenké a lepené jako samolepky. U jedné z nich neproběhlo něco evidentně podle plánu, pod teflonem zůstal zaseklý kus tvrdého papíru. Když jsem ho dal pryč, teflon bohužel příliš dobře nelepil. Sice to nevadilo, ale za pár měsíců by začít mohlo. Okolí optického snímače je pouze pogumované, není opatřeno teflonem.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
