Well, that escalated quickly: AI vyhrála uměleckou soutěž – a je tu skandál! | Kapitola 2

Studium technologické evoluce jasně ukazuje, že si vystačíme s „dost dobrými“ řešeními, protože se stejně posunujeme k něčemu dalšímu. Dokonalým příkladem je souboj mezi formáty videokazet VHS, Betamax a Video 2000 – vyhrálo doslova to technicky nejhorší řešení, což z dlouhodobého hlediska nemá žádné následky, protože vše je dočasné, a i přes technicky méně kvalitní řešení se dostaneme k další iteraci technologií. Dnes je debata o formátu analogových videokazet doslova absurdní: Stačilo, že existovaly a dostali jsme se přes ně k dalšímu vývojovému stádiu.

Evoluce je univerzální princip veškerého vývoje. Za největší fór v dějinách považuji to, že zatímco křesťané bojují s konceptem evoluce (alespoň částečně s ním stále bojují), na dějinách jejich víry se dá jasně ilustrovat, že ani ta není ani náhodou v čase statická, ale že podléhá úplně stejným pravidlům evoluce, jako všechno jiné. Můžeme snadno ukázat evoluční strom jednotlivých větví křesťanské víry, od orientálních křesťanských církví přes ortodoxii a katolicismus přes reformaci až po neoevangelikály. Nijak se to neliší od evoluce druhů, vůbec nijak – jak ukazuje například výborný seriál BBC.

Zatímco při vývoji druhů máme evoluční divergenci a speciaci, která časem zaručí, že z variací vznikají navzájem odlišné druhy, křesťané odlišných denominací se navzájem speciují formou názorové disonance, která vede obvykle k tomu, že se jednotlivé skupiny navzájem označí za heretiky a pak se jejich evoluce rozejde. Větší skupina má větší potenciál k divergenci, který roste s prostorovou vzdáleností – no, jak říkám, když chápete evoluční biologii, bude studium historie náboženství vcelku zábavnou lekcí.

Absolutně ty samé principy se vztahují i na technologie a technologickou evoluci. Stejná pravidla platí i tam: Je těžké proniknout do diametrálně nové niky, ale pokud se to povede, bude vývoj prudký a po krátkém období nesmírné tvořivosti nastane konsolidace a pomalý vývoj spojený s pronikáním do dalších oblastí. Víte, že od prvního letadla bratří Wrightů do přistání na Měsíci uplynulo jenom 66 let? Pouhý jeden život, než jsme se po nerudovsku odpoutali od hroudy – a dostali jsme se až na Měsíc!

Podobně jako u biologické evoluce je tento průnik náhodný a nedá se snadno předpovídat. Náhodnost v případě biologické, náboženské, filozofické a vědeckotechnické evoluce odpovídá tomu, že nikdy nevíte, kdy přijde změna, kdy se objeví někdo, kdo myslí dost jinak na to, aby všechno známé postavil na hlavu a přinesl revoluční koncepty. S umělou inteligencí je to podobné: Nikdy nevíte, kdy dojde ke zvratu, k revolučnímu přelomu – jenom víte, že až k němu dojde, bude následovat poměrně rychlý vývoj. Možná až nečekaně rychlý vývoj.