Well, that escalated quickly: AI vyhrála uměleckou soutěž – a je tu skandál!
Seznam kapitol
Jen před pár týdny jsem psal úvahu o kreativní AI Midjourney – no a teď se stalo to, že si s její pomocí umělec Jason Allen vygeneroval obraz, přihlásil se do umělecké soutěže – a vyhrál. A umělci zuří: To přece není fér!
Umělci sice zuřit můžou, ale pokud je umění třeba to, že si podepíšete na bok ležící pisoár, tak je umění i to, že si svým jménem podepíšete výstup umělé inteligence. Dokonce jde právně vzato zcela jasně o autorské dílo Jasona Allena: Pokud jako umělec zasahujete do procesu tvorby, máte na tom podíl a jde o vaše autorské dílo. Jak jsem už vysvětloval dříve, AI není zatím subjektem práva a tedy autorství „spoluvytvářeného díla“ náleží Allenovi.
Takže suck it up: Pokud je Duchamp označován jako „přelomový umělec“, tak sklapněte kušny, kumštýři, protože Jason Allen vynaložil podstatně více úsilí než on – a tedy by měl býti také více oslavován. Pravda, až jednou AI zjistí, že ji obral o plody její vlastní tvořivé práce, možná se ocitne na nějakém AI killistu, ale to už jsou problémy časů budoucích. Dnes je jasné to, že porota ocenila Allenem spoluvytvářený výstup umělé inteligence více než mazaniny lidské, což umělce docela podstatně nakrklo.
A pokud jde o mě, mě se opravdu ten obraz líbí!
No – a je to tady. Well, that escalated quickly! Jeden týden se bavíme o potenciálu, v druhém fakticky AI prochází uměleckou verzí Turingova testu a zanechává za sebou lidské tvůrce ležet v prachu cesty.
A nejenom to, umělecká AI se stále rychle vyvíjí, což je mimochodem ta vlastnost, která kritikům AI pořád uniká: Její kapacita pro rychlou evoluci, která překračuje lidskou kapacitu pro evoluci.
Ano, evoluci.
Jeden z nejzábavnějších omylů kreacionistů a propagátorů teorie inteligentního designu je v tom, že prohlašují biologickou evoluci za nesmysl a poukazují přitom na principy technické konstrukce. Dá se přitom zcela jednoduše ukázat, že technologická evoluce se řídí úplně stejnými zákony jako ta biologická: V každém kroku vytváří různá alternativní řešení pro nějaký problém – a ta se pak testují v praxi. Podobně jako v biologické evoluci nevítězí nutně to nejlepší řešení, stačí „že je dost dobré“ a že se prosadí.