Z majitelů nájemníky: plně zrušitelný digitální svět | Kapitola 6
Seznam kapitol
Kdysi dávno to bylo jednoduché. Něco se vám líbilo, tak jste si to koupili, měli jste to a používali jste to, dokud se vám to neomrzelo. Anebo dokud jste měli hardware, na kterém to fungovalo. Dnes máme čím dál tím víc služeb, které vám doslouží přímo pod rukama – a to ne proto, že byste chtěli, ale proto, že to chce ten, kdo je kontroluje.
Velmi darwinisticky naopak přistupuje ke svým produktům Google. To se projevuje dvěma směry: Za prvé, nemají žádný problém přeorat funkce a ovládací rozhraní aplikací. Někdy jde o vylepšení, někdy ne. Celkem je ale ke vzteku to, že si vyhledáte tutorialy jak udělat to či ono a ty tutorialy jsou k ničemu, protože jsou funkce přerovnané, některé fungují jen v některých režimech a celkově musíte bádat co a jak se změnilo. (Skutečný „expert“ v tomhle směru je ale Facebook, ten nejednou dokonale překvapil a zmátl nejen uživatele, ale i vývojáře.)
Daleko drsnější je ale poprava produktů, které se neujaly. Na Pinterestu existuje stránka Google Graveyard, která se věnuje zrušeným službám Google. A že jich je: Google Health, Google AdSense for Feeds, Google Reader, Google Pack, Google Video, Google One Pass, Google Wave, Google Lively... Za každým jménem je jistě docela slušná tlupa uživatelů, kteří přišli o svůj oblíbený produkt.
Ještě ironičtěji se k tomu postavil Slate, který připravil rovněž sadu hrobečků pro popravené Google produkty. Smutní pozůstalí na ně dokonce mohou hodit virtuální kytičku jako upomínku na své milované mrtvé služby. Některé z nich, jako Google Flu Vaccine Finder, mají jen něco kolem třinácti tisíc kytiček, nejvíce slz bylo uroněno u Orkutu, který jich obdržel téměř čtvrt milionu. Na hřbitově je už připravena vkusná a úhledná jáma i pro Google Glass.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
