Zuckerbergův sen o Metaverzu se mění v noční můru | Kapitola 3

Přijít pozdě znamená, že se neetablujete. Přijít brzy znamená, že vyházíte strašně moc peněz za něco, co od vás okopčí všichni ostatní. Problém s Metaversem je ale v tom, že podle mě přichází nejen příliš brzy, ale i v tom, že ho nikdo vlastně kopírovat nechce. Je to řešení, pro které se teprve hledá problém. Covidový lockdown je za námi – ale i kdyby byl teprve před námi, tak brýle Meta Quest Pro, které k tomu máte používat, přijdou skoro na 40 tisíc. To není levné řešení, to věru ne!

Softwarové společnosti dělají často stejnou chybu: Najdou si oblast, kde s minimálními náklady dosahují velkých zisků: A získají pocit, že s tou horou peněz nemůžou selhat ani v hardwaru. Nic není dále pravdě – a o tom by je měl poučit Microsoft. Ten nezbohatl díky vertikální integraci, nezbohatl stejně jako Apple, ale právě proto, že náklady na výrobu hardwaru nechal na jiných firmách. Apple s jeho totální integrací vypadá jako ukázková kapitola z příručky o kapitalizaci formou monopolů, ale oni jsou opravdu veliká výjimka. 

Microsoft to s hardwarem zkoušel, ale opakovaně s ním pohořel, přestože ho dělali poctivě. Stále nabízejí konvertibly Surface, ale jsou to drahé kusy pro pár hobbistů, kteří na ně mají. Proč platit za tenký stroj osmdesát tisíc, když vám Asus prodá něco podobného za třicet – anebo za patnáct? To samé se týká Google a jejich hardwarových iniciativ – i oni dělají skvělý hardware, ale v cenách, kde je doslova v jejich vlastním ekosystému drtí alternativní výrobci.

Meta se pokouší o něco mnohem, mnohem šílenějšího. Chápu to, co myslí Burry – a řekl bych, že to, co se stane, vstoupí doslova do dějin. Oni se pokouší uvést celý ekosystém i s nákladným hardwarem – ekosystém, který chce reálně málokdo. Adam Vágner, se kterým jsem o tom hodil řeč, mě upozornil, že Nvidia má podobnou iniciativu – Omniverse – ale je tam velký rozdíl: Nvidia buduje jejich AR svět od specializovaných řešení nahoru. Snaží se vytvořit společnou platformu pro tvůrce používající různé 3D nástroje, s jejíž pomocí mohou simulovat rozsáhlé virtuální světy a vytvářet digitální dvojčata reálného světa.

Nvidia na to šla tak, že s obrovskou mocí, kterou má za sebou, našla někoho, komu se jejich AR technologie opravdu hodí a pro koho má skutečně hodnotu. Herní vývojáři? Umělci? Konstruktéři? Architekti? Lidé, kteří navrhují virtuálně výrobní linky? To má jistě hodnotu. 

Ale kolik takových lidí po světě je? Desetitisíce? Nízké statisíce? Možná. Pokud se ukáže, že to opravdu šetří čas a peníze, pak do toho korporát půjde.