Alienware AW3423DW: Jak se hraje na panelu QD-OLED z budoucnosti | Kapitola 6
Seznam kapitol
Uvedení tohoto monitoru způsobilo v herním světě poprask. První OLED monitor, který sklízí jednu kladnou recenzi za druhou. Není výjimkou ani označení za nejlepší herní displej všech dob. Navíc je za přijatelnou cenu. Je opravdu skvělý, ale má i pár nepříjemných vlastností a jsou scénáře, pro které se moc nehodí.
Doplnění – Adam Vágner: V následujících kapitolách před závěrem ještě Zdeňka doplním o detailnější informace, které souvisejí jak se samotnou technologií OLED, resp. QD-OLED a jejími výhodami, tak s atypickým uspořádáním subpixelů a tím, na co můžete v praxi narazit a co se s tím dá dělat.
Čemu klasické LCD nemohou konkurovat, je rovnoměrnost „podsvícení“, kontrast a pozorovací úhly. V uvozovkách proto, že OLED podsvícení nemá, svítí samotné pixely.
Pokud jde o tu rovnoměrnost „podsvícení“, s OLED se mohou měřit asi jen panely s micro LED, které mají stovky LED pod celou plochou panelu. Ale i u nich může zobrazovací plocha chytat v různých místech jiný barevný odstín kvůli změně pozorovacího úhlu, vrstvě s tekutými krystaly a polarizačním filtrům.
Na displeji s QD-OLED uvidíte vzorovou rovnoměrně barevnou plochu, jejíž barva se s úhlem oka vůči ploše panelu nemění.
Ani při pohledu ze strany nejsou v obraze žádné nežádoucí posuny barev, nádechy do fialova, do modra nebo do červena, nebo tmavnutí obrazu pod větším úhlem.
Níže vidíte, jak stejný testovací obrazec vypadá na klasickém herním panelu TN s rychlou odezvou na levnějším herním monitoru Asus PB287Q se 4K ze vzdálenosti zhruba půl metru. Nahoře už šedá tmavne a některé barvy přecházejí do inverzních, po stranách zase začíná šedá chytat narůžovělý odstín a dole zase tmavnou jiné odstíny. Neutrálně je obraz zobrazený vlastně jen v úzkém šedém pruhu uprostřed. LCD typu xVA a IPS jsou na tom podstatně lépe, ale i ony posunem barev v závislosti na pozorovacím úhlu trpí.
S vaším monitorem to můžete snadno porovnat, když otevřete následující testovací obrazec a podíváte se, jak vypadá na monitoru při pohledu ze stran, shora nebo zdola. V ideálním případě by měla být loga stěží viditelná a splývat s šedým podkladem.
Musí být zobrazený v nativním rozlišení displeje přesně pixel na pixel, pokud jej zmenšíte nebo zvětšíte, nebude to fungovat. Pohlídat si to musíte hlavně při nastavení jiného než stoprocentního měřítka zobrazení ve Windows, protože se v takovém případě v řadě prohlížečů (nejen internetových) obraz přeškáluje.
Testovací obrazec si určitě otevřete přinejmenším v samostatné záložce prohlížeče přes odkaz Stáhnout obrázek a přepněte jej do zobrazení přes celou obrazovku (obvykle F11). Ještě lepší je uložit jej na disk a otevřít v nějakém prohlížeči obrázků.
Prosvítání černé jako u LCD nehrozí
U klasických LCD bývá při zobrazení černé vidět, že vrstva s tekutými krystaly prosvítá – zejména potmě. Kvůli zvýšení dynamického rozsahu obrazovek tak začali výrobci prosvítání černé řešit pomocí zónového podsvícení (označovaném jako local dimming). Aby byly tmavé části obrazu opravdu tmavé, ztlumí v nich podsvícení.
Nejlevnější řešení má podobu pásků s adresovatelnými LED pouze po obvodu panelu. Elektronika pak třeba může ztlumit podsvícení na levé třetině obrazu, která má být tmavší. O něco dražší a lepší řešení už využívá přímé podsvícení po celé ploše panelu. Plocha obrazu je rozdělená do několika velkých dlaždic a elektronika pak v částech obrazu, které mají být tmavší, ztlumí podsvícení příslušných dlaždic.
Ve filmech nebo ve hrách, kde na celém obrazu něco děje, vypadá výsledek lépe než statické podsvícení. Tmavé části obrazu díky tomu mohou být tmavší, černá černější a zlepší se celkový kontrast. Kazit se to začne ve chvíli, kdy se na tmavé ploše objeví menší světlý prvek jako kurzor.
Cesta světla u LCD s HDR se zónovým podsvícením
Zónové podsvícení u LCD už tak dobře nevypadá při běžné práci v aplikacích. Pokud máte na monitoru tmavé pozadí, může lokální podsvícení působit rušivě ve chvíli, kdy do ztmavené části přesunete něco světlého.
Níže jsem nahrál na video, jak to vypadá na 55" televizi LG 55NANO913NA s LCD při nejagresivnějším nastavení lokálního stmívání. Na něm můžete vidět, jak v horní části obrazu kolem bílých čtverečků prosvítá podsvícení z rozsvícených dlaždic. A v okolí kurzoru je vidět, jak se na černé ploše rozsvěcí dlaždice, přes které kurzor přejíždí. Jakmile se dlaždice pod kurzorem rozsvítí, v příslušné části obrazu se objeví rušivá aura – podobná, jaká je vidět kolem bílých čtverečků nahoře. Za kurzorem tak na obrazuvce cestuje i velký světlejší flek.
Ve chvíli, kdy se kurzor po chvíli nečinnosti v prohlížeči obrázků automaticky skryje, zhasne i i dlaždice pod ním. A když se zase objeví, dlaždice se rozsvítí.
Video je natáčené s vyšším ISO a mírně zesvětlené, ale nechtěl jsem to přehnat, jestli i přesto rozsvěcení dlaždic nevidíte, zkuste přidat na jasu monitoru nebo jej přehrávat při ztlumeném osvětlení.
Když to přepálím trochu víc, aby bylo i na tmavých monitorech lépe vidět, které dlaždice jsou vypnuté a které zapnuté, vypadá to nějak takto:
Něco podobného u QD-OLED nehrozí, protože na něm svítí jen to, co skutečně svítit má. Světlo z rozsvícených buňek do nejbližších subpixelů prosvítá jen minimálně. Okem to ani není vidět, všimnout si toho můžete jen na fotce exponované s delším časem:
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
