ARMA III – Global Mobilization: zpátky za železnou oponu! | Kapitola 5
Seznam kapitol
Série ARMA již dlouhou dobu potřebovala nějaký impuls. Od vydání dosud posledního třetího dílu uběhlo již téměř šest let a my, věrní až fanatičtí fandové Flashpointu, netrpělivě čekáme na nalití nové horké krve do žil. Vývojáři vsadili na externisty. A rozhodně se to vyplatilo, díky nim znovu ožívají vzpomínky na původní Flashpoint!
Příběh
Budeme maličko spoilerovat. Tak buď obraťte na další kapitolu, nebo se připravíte o překvapení. I když…? Pokud čekáte, že se s návratem do 80. let vrátí i silný a propracovaný příběh Operace Flashpoint a kdy na konci učiníte konec s nějakým dalším generálem Gubou, tak jste na omylu. Čeká vás pěkné animované intro (tedy ne pouze levný sled screenshotů z minulých DLC), které ale tak nějak nejsou úplně…no, není to úplně ono. Pomohla by asi jiná dramaturgie a snad alespoň nějaká orientace na charaktery, nikoliv pouze na techniku a masu vojáků. Mezi jednotlivými misemi již žádné další animace nečekejte.
Věc se má tak, že sice pozorujete invazi bodrých soudruhů z východu směrem ke kapitalistickým vykořisťovatelům na západě, ale nevíte proč, a nevíte jak a už vůbec nezískáte dojem o tom, kde je váš charakter a proč byste jej měli mít rádi. Znovu vzpomínám na výrazné charaktery minulosti, Davida Armstronga, Jamese Gastowského, Roberta Hammera a samozřejmě na partyzána Viktora Trosku. V ty se dalo vcítit.

Hlavní postavou je vojín (německy Schütze) Klemmer. Pouhý pěšák, který se nějak vyskytl a vy nad jeho údy získáváte kontrolu. Druhou pak seržant (německy Feldwebel) Brandt, toho času velitel tankové čety. Největším průšvihem je, že k těm postavám nic necítíte, protože k nim ani nic cítit nemůžete. Objeví se v poli bez jakéhokoliv intra. Navíc když po první misi za Klemmera sednete do tanku s Brandtem, tak se vůbec cítíte trochu nepatřičně.


Velmi výjimečně záblesky lidství ucítíte, ale je jich velmi poskrovnu. Například hned v první misi při bojovém přesunu mezi dvěma vesničkami jeden z vojáků prohodí něco na téma „Velká Lhota, Malá Lhota…to bych se z toho mohl ***“, nebo další, který začne s ironií v hlase komentovat poněkud plochý hrudník přítelkyně jednoho přítomného spolubojovníka, načež ten kontruje: „Já aspoň nějakou přítelkyni mám!“. Tohle jsou velmi příjemné hlášky, které tomu všemu dodávají atmosféru a uvěřitelnost. Jen je obrovská škoda, že si nevybavím nic podobného z dalšího průběhu kampaně.

Grafické zpracování a zvuky
Na mém i7-8700K@4,9 GHz + GTX 1080 se všechno v plné palbě hýbalo ve 1440p vcelku obstojně (50 FPS+). Nějaké výraznější FPS dropy jsem snad až na jedinou výjimku nepozoroval. Přesto byl po většinu času úbytek FPS ve srovnání s čistou vanilkou znatelný.
Grafické zpracování je parádní. Textury jemné, 3D modely odladěné a svými detaily zcela ve standardu současné evoluce ARMA III. Leopard je sexy tank a T-55 v podobě čoudících trosek také jistě potěší oko nejednoho estéta. Jako zcela výjimečně podařené ale hodnotím zvuky, a přestože jsem původně nevěděl, zda ji milovat či nenávidět, tak i hudbu. Hudba nepředstavuje tak chytlavou součást jako ve Flashpointu (mimochodem její hlavní motiv přežil v ARMA dodnes), ale přesto působí vkusně. Fantastický je německý dabing, a to jak u vojáků, tak i briefingu. Není přehnaný, je jemný, decentní a zcela přirozený. Máte pocit, že ti šikovní chlapci, co vedle vás kráčí, se skutečně narodili někde v kraji okolo Rýna a ne že se nějaký hoch z moravské metropole pokouší o řeckou angličtinu.
