Bastlíme s Arduinem – začínáme | Kapitola 2
Seznam kapitol
Moderní svět je prorostlý různými druhy elektroniky,jež nám každý den usnadňují život. Vyvinout takové zařízení přitom stojí hodně času a znalostí, které se získávají roky náročného studia a praxí. Sníte-li o tom realizovat svůj vynález, jen tak si po domácku postavit nějaký gadget či se zábavnou cestou naučit základy mikroelektroniky, je dnešní článek právě pro vás. Tak jdeme bastlit!
Podle kterých kritérií vybírat?
Jak již bylo zmíněno výše, elektronických stavebnic postavených na platformě Arduino je na trhu opravdu široká škála. Pochopitelně nejsou stejné. Kromě ceny se liší kupříkladu počtem součástek, rozmanitostí komponent nebo třeba počtem stránek přibaleného manuálu. Vybrat si tu správnou určitě není snadné. Zvláště pak, když se rozhodujeme z pozice absolutních laiků v oboru. Kolik tranzistorů chceme? Jeden, dva nebo pět? A chceme PNP, NPN nebo raději oba druhy? To jsou kritéria, která budeme porovnávat jen stěží. Co byste si však měli pohlídat, je, aby vaše stavebnice nabízela dostatek aktivních i pasivních součástek, a to v co možná nejvyšší míře rozmanitosti, neboť jen tak si vyzkoušíte opravdu zajímavé projekty. Někdy je možná lepší utratit o pár korun více a procvičit se tak ze začátku na více projektech než na nějakých prvních pěti trivialitách a pak shánět součástky na další vynálezy (i když to je koneckonců také dobrá zkušenost).
Další a zároveň nejdůležitější komponentou je mozek celého systému – tedy mikrokontrolér. Většina stavebnic disponuje deskou UNO R3, jejíž srdce pohání mikroprocesor Atmel ATMega328 tikající s frekvencí 16 MHz a nabízející celkem 32 kB paměti Flash pro zdrojový kód a 2 kB SRAM. Některé stavebnice nepoužívají přímo tuto desku, ale některou variantně osazenou alternativu. Vždy se však přesvědčte, že je s UNO R3 kompatibilní. Předejdete tak problémům s kompatibilitou softwarových knihoven Arduina.
Podcenit bychom určitě neměli ani manuál. Ten je pro nás totiž opravdovou vstupenkou do světa mikroelektroniky. Mimo opravdu těch nejnutnějších základů elektroniky a návodu na instalaci by totiž měl obsahovat také ukázkové projekty, na nichž se lze snadno a zábavnou formou zaučit. A to nejen hardware, ale i software. Kromě doporučeného schématu zapojení by tak měl obsahovat i ukázku zdrojového kódu, který dá celý projekt tzv. do pohybu. Příjemným bonusem bývá i vysvětlení dílčích kroků – tedy proč je zrovna zde ta a ta součástka a proč jsme to implementovali zrovna touto cestou.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
