COPPA: We all live in America a není to zcela wunderbar
i Zdroj: Pctuning
Hry Článek COPPA: We all live in America a není to zcela wunderbar

COPPA: We all live in America a není to zcela wunderbar | Kapitola 5

Michal Rybka

Michal Rybka

23. 11. 2019 12:00 44

Seznam kapitol

1. Povedená COPPA 2. Naše problémy na vaši hlavu 3. Úředník rozhodne 4. Všichni jsme Američani! 5. ...a jeleni se klidně pasou.

Minulý týden YouTube publikoval video o nutnosti nastavit videa tak, aby odpovídala americké legislativě COPPA. Ta zavádí povinnost tvůrců označovat videa tak, aby bylo jasné, zda jsou určena pro děti anebo ne. Vysvětlení toho, proč se to musí dělat, bylo ze strany YouTube poněkud zavádějící. A důsledky pro tvůrce jsou horší, než to vypadá.

Reklama

Nakonec bych rád poznamenal, že youtubeři, kteří kritizují, že na ně rodiče shazují zodpovědnost za výchovu vlastních dětí, mají do značné míry pravdu. Ano, rodiče by se měli zajímat o to, co jejich děti dělají a jak se dívají na svět. COPPA brání sběru dat o dětech bez souhlasu rodičů, ale ne před obsahem jako takovým – a z faktického, z čistě faktického hlediska je lepší, aby existoval obsah vhodný pro děti a jeho tvůrci za něj byli adekvátně placeni. Jinak zbude jen obsah pro dospělé, a to nebude úplně príma.

A ještě jednu úvahu na závěr – o tom, zda vůbec dává smysl vytvářet izolovaný a pozitivní svět pro děti. Dnes se razí teze, že svět je pěkné a sluníčkové místo. S tím přišla pozitivní psychologie, která od 60. let 20. století razí ideu, že vše je hezké, mělo by se odměňovat ne za výkon ale za účast, v dětech by se mělo posilovat sebevědomí a že místo toho, aby byly hnány výkonově vpřed a strašeny možným selháním, budou přede všemi nebezpečenstvími chráněny. To vytvořilo „snowflake generation“, kterou urazí kde co, žádá pro sebe „safe spaces“ a nakonec je deprimována, protože realita nefunguje tak, jak jim bylo vykládáno. V práci nebudou nakonec všichni šéfy, musí se soutěžit, selhání je stále selhání. Tahle výchova vás ale neochrání před riziky života, protože na ně stejně narazíte.

Hodně se to projevuje v pohádkách. Pozitivní vychovávatelé cenzurují a překopávají klasické pohádky, jak ukazuje klasická scéna z Desperate Housewives. Lynette se tam směje progresivní mamince, která odmítá zabití vlka na konci Červené Karkulky (Red Riding Hood), protože to dává „špatnou zprávu o chování ke zvířatům“.

Jenomže víte co? S Červenou Karkulkou se to má tak, že už přes ni přejela jiná generace pozitivních osob. V původní verzi Červené Karkulky od Charlese Perraulta z roku 1675 nepřijde žádný myslivec, aby Karkulku a babičku zachránil. Ne, prostě Karkulku sežere a je konec. Aby nebylo mýlky, následuje po Perraultově verzi básnička, která zcela polopaticky vysvětluje, o čem je ponaučení této pohádky (v překladu Františka Hrubína):

Zde vidíte, co zlého potkává

děti a zvláště krásky,

ty milé dívky hodné lásky,

když smí je oslovit kdejaký ohava,

a že nic zvláštního to není,

že slouží vlku k najedení.

Vlk, povídal jsem, vlci však

mohou být přece rozmanití:

Někteří, než svou kořist chytí,

jsou roztomilí bůhvíjak,

úslužní, milí, krotcí tak,

jdou za mladými slečinkami,

pozor! Až do domu, až do ložnic jdou s vámi.

Ach běda, děvčátku či slečně, neví-li,

že nejhorší jsou tihle zdvořilí!

Ano, Charles Perrault nám nenechal žádný psychoanalytický rébus k rozuzlení, je to jednoduché, jasné a úderné varování „Nevěř cizím, namluv s nimi, nic jim neříkej a nikam s nimi nechoď.“ Toto úderné sdělení už jemnocitné duše jednou proměnily na verzi, kde se zjeví myslivec ex machina a zcela nelogicky všechny spasí, nad čímž se podivoval již Cimrman. Úplně jasné varování se poprvé změnilo na nuceně dobrý příběh, který další generace progresivních matek doráží a mění na úplný nesmysl, dokonce zcela otáčí logiku příběhu, kde místo varování dostáváme informaci, že to, že je někdo zlý, znamená jen to, že ho něco trápí.

Nezávisle na tom, jak moc chceme přetřít realitu narůžovo, je ale svět takový, jaký je. Necenzurovaný internet zobrazuje nečesanou realitu plnou divných lidí, lidí, kteří vám chtějí stůj co stůj něco prodat, zneužít vás anebo vám ublížit. Realitu, kde byste si měli dávat pozor na to co komu říkáte, koho sledujete a měli poslouchat rodiče, kteří vám dávají varování. A přesně tohle je to, co „drsná“ Perraultova verze Karkulky říkala už v 17. století: Děti donekonečna chránit nelze, musí se nakonec naučit chodit po lese samy!

Předchozí
Další
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Pctuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Pctuning