Geniální Clive Sinclair a zrození mikropočítačů v Albionu
i Zdroj: Wikipedia.org
Historie Článek Geniální Clive Sinclair a zrození mikropočítačů v Albionu

Geniální Clive Sinclair a zrození mikropočítačů v Albionu | Kapitola 2

Pavel Tronner

Pavel Tronner

22. 6. 2022 17:00 2

Seznam kapitol

1. Vynálezce a počítače 2. Přes kalkulačky k počítačům 3. Levněji už to nešlo 4. Tak vznikl Sinclair MK14 5. Ze společníka konkurentem

Když vloni zemřel Sir Clive Sinclair, objevila se spousta chvalozpěvů a nekrologů, které široké veřejnosti připomínaly zásluhy tohoto pionýra mikropočítačové revoluce, díky němuž se v osmdesátých létech mnozí dnešní padesátníci stali programátory či alespoň zasvěcenými uživateli počítačů.

Reklama

Chriss Curry

Chriss Curry byl na všechno sám, dokonce si musel od svého otce půjčit 500 liber na nájem kanceláře. Jeho prvním zásadním úkolem bylo rychle přijít s nějakým hitem, který by firma mohla prodávat. Alespoň dle otřepané legendy právě tímto jej Sinclair pověřil – „Vymysli něco, co by se dalo prodat.“ Samozřejmě, nezačínal z nuly, protože celé know how pocházelo z oné nešťastné Sinclairovy firmy. Tam vznikl nápad na malou náramkovou kalkulačku, kterou vyvinul ve volném čase John Pemberton, pracovník Radionics. V neskutečně krátké době se podařilo projekt zrealizovat a stavebnice v ceně 11 liber se objevily… no na pultech zrovna ne, ale mohli jste si je poštou objednat. Curry je sestavoval, balil, odnášel na poštu a vymyslel i profesionálně vypadající inzeráty.

Geniální Clive Sinclair a zrození mikropočítačů v Albionu
i Zdroj: Popular Mechanics

Když se dnes podíváme na fotky tohoto zázraku, tak moc nechápeme, jak je vůbec možné, že se těchto stavebnic prodalo přes deset tisíc. Výsledný produkt vypadá dost hrozně, a to i z pohledu estetiky sedmdesátých let. Problém bylo, že většina masochistů, kteří si tu stavebnici koupili, se k tomu výsledku ani nedopracovala, protože stavebnice předpokládala naprosto minimální tolerance a značnou dávku štěstí, že zrovna váš kus obsahuje součásti, které jim odpovídají. A když už jste za cenu nesmírného úsilí produkt sestavili, byl funkčně omezený a nespolehlivý.

To však nebylo podstatné. Produkt tu byl, firma fungovala, Chris Curry se rozhlížel kolem pro inspiraci, co vyrábět dál. Firma se mezitím přejmenovala, ze Sinclair Instruments bylo najednou Science of Cambridge, a to jsme jedno kolo přejmenování z úcty k laskavým čtenářům raději přeskočili. Co ale tedy vyrábět dál? Na to zprvu nikdo neuměl odpovědět. Nakonec se ale někdo našel.

John Miller-Kickpatrick

Ne, tento průkopník neměl nikdy se Sinclairem nic společného, ale právě on, dnes naprosto zapomenutý, byl tím prvním, koho v Británii napadlo, co by se dalo vyrábět. Je naprostou nespravedlností dějin, že tento neuvěřitelně šikovný inženýr, srovnatelný svými schopnostmi s dalšími mistry oboru, je dnes naprosto neznámý a neměl možnost stát se slavným. 

V roce 1973 založil vlastní firmu Bywood a stal se nepostradatelným autorem časopisu Electronics Today International, kde téměř v každém čísle najdeme jeho články o elektronice. Vyráběl a prodával různé elektronické stavebnice a jeho firma s obratem cca 100 000 liber ročně slušně prosperovala. Velmi se zajímal o mikroprocesorovou technologii a vnímal fakt, že má obrovský potenciál, kterému jen málokdo rozumí.

V této době byl velký problém, jak si tuto novinku osahat a naučit se programovat. V USA byli v tomto ohledu napřed, vznikly zde první mikropočítače, některé prodávané jako stavebnice k sestavení. To Johna zaujalo, protože právě sestavování znamenalo znát ještě mnohem více než jen pouhé programování. Dovážet výukové stavebnice z USA byl ale problém, především cenový – i ta nejlevnější přišla na dvě stovky liber, tedy mnohem více, než za ni zájemci v Albionu byli ochotni dát. Co tak navrhnout stavebnici, která přijde na zlomek této ceny?

Proto koncem roku 1976 vytvořil stavebnici Scrumpi, což byl mikropočítač do jisté míry inspirovaný Altairem 8800 – i tento jednodeskový stroj zobrazoval data nikoliv LED displejem, nýbrž řadou svítících diod, no a data se zadávala sadou přepínačů. Šlo o překonanou technologii, kde bylo naprosto vše podřízeno ceně, proto se prodalo jen asi 200 kusů, nicméně za cenu 56 liber to byla jediná možnost, jak si vyzkoušet práci na počítači. 

Hned následující rok vytvořil naprosto profesionální stroj System 68 – články s detailním popisem jeho součástí byly postupně zveřejňovány ve výše zmíněném časopise v průběhu roku 1977. Teoreticky by si zájemci mohli tento stroj postavit sami. Měl být založen na CPU Motorola 6800, mít klávesnici, připojení k televizi, ovšem také měl stát přes dvě stovky. S tím by se jistě dalo něco dělat, kdyby na to měl Miller-Kickpatrick čas. Mnozí tvrdí, že v takovém případě bychom dnes znali jeho jméno, a ne Clivea Sinclaira. Čas mu však dopřán nebyl a koncem roku 1978 zemřel ve věku 32 let na leukémii.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama