Geniální Clive Sinclair a zrození mikropočítačů v Albionu

Sir Clive už nás pozoruje odkudsi z věčnosti v dobré společnosti dalších průkopníků, jako byl třeba Garry Kildall, Steve Jobs či Jay Miner. Jeho vrcholné tvůrčí období je ale nesmírně zajímavé a pozoruhodný je především jeho neskutečně široký záběr.

Moderní mikropočítače mají více otců. Každý z nich něčím vynikal, každý měl nějaké nedostatky, ovšem o Sinclairovi se dá hovořit jako o tom nejvšestrannějším, který kromě počítačů ovlivnil i mnohé jiné oblasti vynalézání. Jeho vynálezy pokrývají oblast od miniaturního tranzistorového rádia přes elektromobil po skládací bicykl. 

Clive Sinclair sice obohatil svět prvními britskými počítači, ale na jeho osudu je zajímavé, že pro něj samotného počítače nepředstavovaly nějakou srdeční záležitost. Nepatřil k počítačovým nadšencům a v této technologii spatřoval pouze dobrou možnost, jak vydělat peníze pro vývoj produktů z jeho pohledu mnohem zajímavějších, ovšem obvykle na trhu naprosto neúspěšných. V tomto směru se poněkud podobal Jacku Tramielovi, který se taktéž k počítačům dostal v podstatě náhodou a setrval u nich jen proto, že šlo o dobrý kšeft. Je to paradox, ale o zrod britského počítačového průmyslu se zasloužil člověk, kterého tyto mašinky vlastně nikdy moc nebraly.

Clive Sinclair se narodil 30. července 1940 a vynálezectví měl v krvi. Jeho dědeček George Sinclair byl známý námořní vývojář a inženýr, který vymyslel jeden z mnoha typů odminovávacího zařízení. Otec Bill Sinclair byl taktéž strojním inženýrem. Clive byl nejstarším ze tří sourozenců a bádal už od raných let. Jeho prvním pokusem o vynález se stala ponorka. Následovala spousta dalších skvělých myšlenek, při kterých mu sice nehrozilo utopení fyzické, jako u té ponorky, ovšem utopení finanční si užil několikrát. Tuto fázi jeho života nicméně přeskočíme, protože pro náš příběh není stěžejní.

O něčem je však třeba se zmínit. Siclair byl tím, koho bychom dnes nazvali „bastlířem“. Miloval vynalézání a hledání optimálního řešení různých technických problémů a jeho produkty se vyznačovaly několika shodnými poznávacími znameními. Jednak byly v podstatě vždy založeny na nějaké velmi zajímavé až revoluční myšlence či velmi vtipném technickém řešení. To obvykle znamenalo výrazně nižší cenu než srovnatelná konkurence. Ovšem, na druhou stranu to také mnohdy uživatelům přinášelo komplikace občas výrazně snižující použitelnost daného produktu. To zmiňované bastlířství se u Sinclaira projevovalo i tím, že mnohé z jeho produktů byly prodávány jako stavebnice, nimiž si jemu podobní nadšenci mohli vyhrát. I to ovšem mohlo mít negativní vliv na funkčnost a spolehlivost na koleně postaveného díla.

Když už jsme výše naznačili to občasné „tonutí“ Sinclaira ve finančních problémech, v době, kdy se zrodil první britský mikropočítač, řešil Clive Sinclair právě tuto potíž. I proto se tomu prvnímu mikropočítačovému děťátku v podstatě vůbec nevěnoval. Jediné, na čem má nehynoucí zásluhu, je fakt, že jeho vývoj nezakázal, ale po velkém přemlouvání s ním souhlasil. Zde je krásné vidět, jak můžete dobýt slávy tím, že něco jako manažer neutnete hned v zárodku.

Clive Sinclair měl tehdy potíže se svou dosavadní firmou Sinclair Radionics, s níž sice vyvinul miniaturní kapesní rádio, tenoučkou kapesní kalkulačku a mnohé další, jenže pak se pustil do digitálních hodinek, a to nebyl dobrý nápad. Tehdy ještě nebyly k dispozici displeje z tekutých krystalů, a tak u Sinclairů použili osvědčený segmentový LED displej. To ovšem znamenalo, že baterie vydržela jen deset dní, hodinky nebyly přesné a o spolehlivosti se nedalo hovořit.

Katastrofa. Firma v podstatě zbankrotovala, zachránil ji částečný odkup státním úřadem sloužícím k podpoře krachujících společností. Sinclair byl velmi nespokojený, protože mu najednou tito zachránci kecali do řízení jeho společnosti. Zajistil si však zadní vrátka. Už v roce 1973 založil malou firmičku Sinclair Research, která jej měla spasit právě v takové chvíli. Tři roku tiše spala, ovšem v roce 1976 nastal čas ji probudit. To dostal za úkol jeho dlouhodobý spolupracovník Chris Curry.