HALL-O-weenské strašení: Na nucené práce v budoucnosti bez práce! | Kapitola 3

Není to poprvé, co IT provedla myšlenkovou revoluci. Stále najdeme lidi, kteří si myslí, že „evoluce je nedokazatelná teorie“, zatímco evoluční algoritmy dokáže napsat doslova každý absolvent oboru IT. A to ne ve formě hračky, ale ve formě efektivního nástroje, který řeší těžké problémy. Evoluce funguje a je to velmi efektivní metoda na aproximativní řešení i velice komplikovaných problémů.

V případě AI se dlouhou dobu považovaly umělé neuronové sítě za slepou uličku: Minskyho kritika limitů perceptronu v šedesátých letech vedla k tomu, že se vývoj v této oblasti zastavil na deset let. Důvod? Minsky dokázal, že perceptron nedokáže implementovat funkci XOR, což je zásadní problém při budování čehokoliv složitějšího. 

Je zajímavé, že se nikdo nepozastavil u toho, že lidský mozek je také tvořen neuronovými sítěmi, a přesto dokáže XOR provádět, takže problém bude někde jinde – konkrétně v tom, že jednovrstvý perceptron skutečně není dostačující model a situace se posunula až v roce 1982, kdy John Hopfield přišel se sítí se zpětnou vazbou a Hinton a Rumelhart s vícevrstvými neuronovými sítěmi.

Od té doby se umělá inteligence pohybuje vpřed velmi nepravidelnými přískoky. Většinou jde o aplikace, kde se kombinuje flexibilita narrow AI s vysokou rychlostí zpracování (jako jsou například tradingové aplikace) anebo schopnost učit se z obřích souborů dat, která se sbírají na spoustě míst a učí se centrálně (což je rozeznávání Google anebo Tesla Autopilot). Z toho by se zdálo, že další na lopatě budou ty práce, které jsou rutinní, opakovatelné a naučitelné.

Do toho by spadalo zemědělství, výroba, práce na lince a další činnosti, které jsou víceméně automatizovatelné s tím, že dovolují čím dál tím větší míru flexibility. Do toho – a to konstatuji s mírou lehké osobní nevolnosti – patří i vojenské a bezpečnostní aplikace, protože jakmile se stroje naučí dobře rozeznávat, budou z nich efektivnější fízli a zabijáci než z lidí. Velkou výhodu jim v tom nabízí fakt, že můžou používat úplně jiné modality, jako je termovidění, radar a další špeky, kterými člověk prostě není vybaven.

Umělá kreativita byla docela velké překvapení – a je otázka, kam to bude pokračovat, protože i když je odvozena z učení, tak to ta lidská taky. A AI se může učit násobně rychleji a z mnohem větších souborů dat, takže si ji nakonec možná Múza oblíbí víc než lidi. Už umí slušně psát právnické texty a odborné rešerše, docela zajímavě maluje – takže co je další? Kreativní psaní? Skládání hudby? Vytváření filmů?

Efektivní AI, která by sama dokázala natočit věrohodně vypadající filmy bez scénáristů, režisérů, filmových štábů a taky bez herců, by znamenala velký průlom. Tam ještě nejsme, ale kdyby na to došlo a eliminovala by elity z těchto oborů, byl by to vážně kameňák. No, ony takové Prsteny moci jsou velice těžce digitální – a když se na to tak dívám, AI by to možná dokázala nejen napsat líp, ale možná taky i zahrát líp.