Highendové joysticky: Virpil VPC Mongoost T50 a VKB Gladiator
i Zdroj: PCTuning.cz
Hardware Článek Highendové joysticky: Virpil VPC Mongoost T50 a VKB Gladiator

Highendové joysticky: Virpil VPC Mongoost T50 a VKB Gladiator | Kapitola 6

Jan Schrenk

Jan Schrenk

29. 1. 2018 03:00 22

Seznam kapitol

1. Virpil a Gladiator 2. Virpil VPC Mongoos T50 3. Virpil vs. Warthog 4. Kompatibilita napříč výrobci 5. Střeva aneb co je to vačka
6. Ve jménu tuningu 7. VKB Gladiator Pro Mk.II 8. Knüppelgriff 9. Ergonomie 10. Dokonalá mechanika i další pasti

Dlouhé roky v simulátorovém světě high end představovala jediná páka. Minule recenzovaný Thrustmaster HOTAS Warthog. Jenže časy se mění a stejně, jako dochází k velkému oživení na poli samotných simulátorů, tak Prasákovi roste zdatná konkurence, třeba v podobě Virpila anebo VKB Gladiator PRO Mk.II. Uspěla? Hádejte

Reklama

Ve jménu tuningu

Pokud po zmíněné aretaci přece jen toužíte, je tu řešení. Společně s pákou dostanete další dvě sady vaček s různou linearitou sil. Standardně jsou v základně instalovány vačky s velmi mírnou, téměř neznatelnou aretací. Pokud máte páku prodlouženou, tak si jí ani nevšimnete. První náhradní set je naprosto bez aretace a druhý náhradní set je naopak s dobře znatelnou středovou aretací. Vačka bez aretace se hodí pro vrtulníky a starší stroje bez systému Fly By Wire. Vačka s aretací se přesně naopak hodí pro stroje s technologií Fly By Wire nebo s takzvaným Sidestickem neboli česky malým joystickem na straně místo mezi koleny. Vyměnit se také dají pružiny a lze i upravit jejich předpětí, čímž si upravíte vystřeďovací síly, pro každou osu zvlášť. Opět jsou v balení celkem tři sady. Základní (namontovaná) sada má sílu střední. Pokud použijete nejsilnější pružiny, budete potřebovat skutečně hodně síly k vychýlení páky aspoň do poloviny. Tyto pružiny jsou ale určeny pro použití s nástavci na prodloužení páky.

Highendové joysticky: Virpil VPC Mongoost T50 a VKB Gladiator
i Zdroj: PCTuning.cz

Nakonec bych ještě mohl páku srovnat s podobným produktem od firmy VKB. Co se týče základny, na produktech VKB je možné navíc upravit tuhost páky utažením teflonového třecího kroužku. Základna VKB se dá běžně položit na stůl, protože je mnohem nižší než základna od T-50. Na druhou stranu není dělaná na montáž ke konzoli tak, jak je tomu u T-50. V části věnované VKB popisujeme rukojeť, jež je replikou druhoválečného stroje. Ovšem na základnu joysticku VKB se také vyrábí joystick pro moderní stroje, který je dle mého názoru ještě lepší než rukojeť T-50 nebo rukojeť Warthoga. Důvodem je více tlačítek, hallovy sondy v analogové brzdě, pěticestný klobouček na palci a dva poziční kloboučky, které jsou jak digitální, tak analogové současně.

Jak létá Virpil?

Tak už Vás nebudu vyčerpávat odborným technickým popisem páky a hurá na dojmy z jejího používání. Jak už jsem psal, před Virpilem jsem používal HOTAS Warthog společně s pedály MFG Crosswind V2.

Už po prvním osahání páky jsem si skepticky říkal, jestli mi to stálo za ty peníze a čekání. A jsem rád, že stálo. Při prvním letu s pákou to tak ovšem nevypadalo. Představte si, že celý život pilotujete 747 a najednou přesedláte do závodního speciálu Extra EA-300. Trvalo to asi dva týdny, než jsem si na novou páku zvykl, našel pro sebe ideální délku páky, zvolil pro sebe ideální vačky, síly a předpětí pružin, což byla taky tak trochu maturita z mechaniky. Výměna obou vaček a pružin, když to děláte poprvé, zabere zhruba hodinu. Ale výsledek byl velmi příjemný. Vrtulník, který se dříve při pokusu o vis vrtěl metr sem, metr tam, teď visí v jednom bodě, až se zdá, že je tam přilepený. Co se ostatních letadel týče, je opravdu mnohem snazší dělat ostré zatáčky bez stoupání nebo klesání. Nebo v manévrových bojích přitáhnout páku k sobě tak akorát, aby byla zatáčka co nejvíce utažená a při tom se nedostal do vývrtky. No anebo to hlavní: Udržet cíl v zaměřovači.

Highendové joysticky: Virpil VPC Mongoost T50 a VKB Gladiator
i Zdroj: PCTuning.cz

A úplně to nejdůležitější, přistát živý a zdravý s těžce poškozeným strojem. Představte si tu situaci, kdy se vracíte z boje s dírou v křídle nebo hůře s ulomeným koncem křídla. Letadlo vám padá tak moc na stranu, že trim nepomáhá, tak holt musíte třeba i dvacet minut držet páku v jedné poloze. Kdo to zažil, tak mi dá za pravdu, že by nakonec raději vyskočil, protože přistát s takto unavenou rukou se již mnohem častěji nepovedlo než naopak. Ale s Virpilem to je nebe a dudy. Díky prodloužené páce je mnohem snazší držet žádanou výchylku. Díky vystřeďování pro každou osu zvlášť jste dokonce schopni korigovat řízení i v příčné ose. To bylo prostě dřív velmi obtížné. A hlavně díky tomu, že mám knipl ve výšce loketní opěrky na židli, má ruka neví, že už řídí stroj přes 2 hodiny. Navíc ruka opřená v loktu se netřese. Ve zkratce je to sto ku jedné.

Jediné, co ještě nemám úplně vyřešené, je odstup od stolu kvůli montážním konzolím a tím pádem přístup ke klávesnici a myši. Z těch neustálých předklonů pak už bolí v bedrech. Nezbývá mi totiž nic jiného, než pokaždé páku pustit a natáhnout se dopředu ke stolu pro klávesnici a myš. Řešení vidím v přistavení malých stolků po stranách židle. Vlevo pro klávesnici a vpravo pro myš.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama