Informační přetížení: Topíme se v oceánu informací, a bude hůř
i Zdroj: depositphotos.com
Internet Článek Informační přetížení: Topíme se v oceánu informací, a bude hůř

Informační přetížení: Topíme se v oceánu informací, a bude hůř | Kapitola 4

Michal Rybka

Michal Rybka

3. 6. 2022 16:30 14

Seznam kapitol

1. Příliš mnoho vedení 2. Co se v mládí naučíš, ve stářjí je ti k ničemu 3. Starého psa novým kouskům... 4. Mozek není splachovací 5. Cesta stromem poznání 6. Čas je proti vám

Pokud opustíte tradiční zdroje, ocitnete se na kraji oceánu informací. Jsou konfliktní, těžko se ověřují a je jich takové množství, že je člověk nedokáže ani absorbovat, ani se v nich vyznat.

Reklama

Opustit naučené je těžší než se naučit nové – a je to tím těžší, čím víc zaběhaní jste v tom starém. V podstatě proto potřebují velké firmy několik generací vývojářů, z nichž jedni chápou legacy systémy (jako účetní systém napsaný v COBOLu), další chápou současné technologie a umí je podporovat – a teprve ta poslední rozumí nastupujícím technologiím, jako je cloud computing anebo quantum computing. Projít všechny tyto kroky, opakovaně se je naučit a zase odučit, je extrémně náročné, je to těžší, než například učit se další a další jazyky. Lidský mozek není stavěný na to, aby ze sebe pravidelně vyplachoval staré informace a nahrazoval je novými: On typicky absorbuje nové informace skrz to, co se už naučil.

Teprv po jisté době pochopíte, proč vám ti starší doporučují pochopit ty málo se měnící fundamenty a přes ně jít do rychleji se měnících novinek: Je to lepší, než když si fundament postavíte na něčem, co za dvacet let beze zbytku zmizí a vy budete muset projít kompletním výmazem a znovunaučením se. Základy se nemění – a čím jsou blíž matematice, tím jsou pevnější. Mladý to nevidí a považuje to za zbytečné, protože nemá zkušenost s technologickým cyklem a nedovede si představit, že nejzábavnější kurz typu „Programování ve Windows API“ je ve skutečnosti něco, čeho se časem bude muset úplně zbavit, protože ta věc se časem kompletně změní.

Další problém je samotný rozsah vědění. Pracovat s primárními zdroji je šílené, protože jich je strašlivé množství. Pokud pracujete s informacemi, je nejdůležitější preselekce a kvalifikace zdrojů, což typicky nedělá ani většina novinářů. Kdysi jste si našli téma, kterým se nikdo nezabýval – a pak jste vyrazili na měsíc do terénu a přinesli jste zprávu. Dnes na vás zprávy prší – a je velmi těžké rozeznat kdo vám je vlastně říká, proč vám je říká a zda jsou vůbec věrohodné. 

Dnes kde kdo chodí kolem a klábosí o mediální výchově, ale nezřídka to jsou ti samí lidé, kteří si nedělají ani elementární background check svých vlastních zdrojů. Když to uděláte, často ty věci uvidíte jinak – a zjistíte, že ten dobrý a poctivý muž je ve své podstatě podvodník, nebo ambiciózní jedinec a to, co vám říká, jsou velmi účelově zkreslené věci. Čím méně rozumíte oboru, o kterým ten druhý mluví, tím vyšší je šance, že mu skočíte na špek a nekriticky přejmete jeho tvrzení. Ano, taky se mi to stalo – ono to není moc těžké.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama