Intel Core i9–11900K a Core i7–11700K v testu | Kapitola 12
Seznam kapitol
Dnes končí embargo na testy procesorů Rocket Lake a nový čipset Z590. Nová architektura navyšuje IPC, ale nejvyšší modely mají pouze osm jader. Proti minulé generaci Comet Lake s až deseti jádry to může být nevýhoda. Změříme herní výkon a prozkoumáme i nový řadič pamětí.
Spotřeba a teploty
Spotřebu měřím nyní jinak než dříve. Jelikož mají všechny moderní procesory vypracovanou metodu na hlídání všech svých elektrických veličin, jako je proud všemi obvody a napětí, které lze pomocí nástrojů monitorovat. Ono to souvisí s Boostem, který tyto údaje potřebuje velmi přesné. Rozhodl jsem se měřit spotřebu právě tímto způsobem.
Aplikace hwinfo dokáže velmi přesně sledovat hodnoty napětí a proudu procházejícím procesorem a vypočítat jeho spotřebu. Stačí jen zatížit CPU v jiné aplikaci a odečíst spotřebu v hwinfo. Měříme takhle čistě jen procesor bez vlivu kaskády a dalších obvodů. Na Wattmetru jen kontroluji poměrnou spotřebu, jestli to sedí. A sedí to perfektně. Jde nyní o velmi přesné měření spotřeby, což dříve neplatilo.
Měřím maximální spotřebu během první minuty testu, tedy v čase Tau a v režimu PL2, krátkodobé maximálně povolené spotřeby. V případě procesorů s odemčenými limity, zaznamenávám také maximální hodnotu během první minuty testu.
Spotřeba modelu Core i7–11700K je díky nízkým frekvencím a relativně nízkým napětím ještě v normě. Pokud nastavíme základní režim TDP 125/203 W nepřesáhne příkon samotného CPU v zátěži hodnotu 202 W. Je to sice hodně, ale proti Core i9–11900K ještě v pohodě. Zvýšením limitu PL2 na 251 W už spotřeba moc nestoupne, při daném napětí už není kam.
Core i9–11900K je vyhnaný napětím a takty zcela na hranici možností a je to vidět na spotřebě. V základním nastavení TDP 125/251 W se spotřeba samozřejmě daleko nad 255 W nedostane. Pokud ale omezení vypneme, ukáže se pravá tvář 14nm procesu a vysokých taktů s napětím. Spotřeba stoupne na brutálních 306 W. To už je hodně na osmijádrový procesor. Tolik si nevezme ani osmnáct jader Core i9–10980XE. Tohle neměl Intel vůbec uvádět na trh.
Teploty s AIO
Pokud udržíme CPU v jeho TDP limitech, je to ještě celkem slušné. Na průběhu vidíte, jak frekvence, teplota a spotřeba vystřelí nahoru, po čase Tau 56 sekund padá na hodnotu 125 W a tam už zůstane. Teplota se pak drží pod 70 °C. Procesor ale pracuje na frekvenci 4,0 GHz. Kvůli takovéto frekvenci si asi odemčený highend procesor nekoupíte.
Teploty bez limitu TDP jsou doslova hrozné. Ještě nikdy jsem netestoval procesor, který na základních taktech a napětích, tedy bez jakéhokoliv navýšení, neuchladím AIO setem. Sice použitý chladič AIO není žádný highend, ale na uchlazení 200 W musí stačit. Jak vidíte na teplotách, nestačí. Procesor i přes velké die, které by se mělo dát lépe chladit, neskutečně topí. Teploty bez problémů dosahují 100 °C. Už je jasné, proč ani Adaptive Boost neudržel Core i9–11900K ve vysokém Boostu 5,1 GHz. Podmínka teploty pod 100 ° C je dosažitelná jenom s extrémním chlazením.
Teplota Core i7–11700K je kolem 100 °C, spotřeba je ustálená někde kolem hodnoty 210 W a frekvence drží na 4,6 GHz. Výkon sice dobrý, ale teploty a spotřeba příšerná. Navíc procesor občas i throttluje.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
