Jak Apple omylem vyrobil ohebný telefon | Kapitola 4

Týpek, který přinesl originální video o tom, jak lze ohnout iPhone 6 Plus, otestoval ve středu několik dalších telefonů, včetně HTC One M8, Nokia Lumia a Motoroly Moto X.

Zdaleka nejlépe snášela ohýbání Motorola Moto X – a když se na ni podíváte, vidíte, jak jsou její záda zřetelně prohnutá. Právě tahle „klenba“ výrazně napomáhá odolnosti vůči prohýbání. Viděli jsme ji i na robustně provedené zadní části původního iPadu, který představoval poměrně masivně vyrobenou vanu, v níž se ukrývaly komponenty. Jenomže moderní jsou plochá záda přístrojů, což odolnost vůči deformaci podstatně zhoršuje.

Další možností by bylo využití podstatně pevnějšího materiálu, například hořčíku. Možná si vzpomenete, že velmi odolným souputníkem Nokií byly mobilní telefony Ericsson. Ty získaly odolnost díky použití hořčíkové kostry, jež snesla i velmi ošklivé zacházení. Byl jsem například svědkem vzteklého hození telefonu proti zdi – a Ericsson to přežil! Hořčík sám ale konstrukci nespasí: Za prvé, dobře funguje opět jen v případě, že je zařízení poměrně malé a ochranná vana je hluboká. U notebooků IBM fungoval hořčíkový plášť dobře, protože byl členitý. U Kindlu je použita hořčíková kostra také, protože jsou ale čtečky ploché, dovoluje plochá hořčíková kostra deformaci čtečky v krutu.

Za druhé, hořčík je velmi pevný – až do okamžiku, kdy překročíte kritickou mez a on praskne. U štíhlých hořčíkových dílů se to stávalo relativně běžně. Typickou vadou notebooků IBM bylo vylamování částí pláště, které fungovaly jako zámečky při dokování počítače. Určitá výhoda hliníku je právě v tom, že v podstatě absorbuje poškození tím, že se deformuje. Když praštíte se zařízením v hliníkovém provedení, náraz způsobí deformaci pouzdra, ale také se tím pohltí část energie. Když působíte na hliníkové tělo velkou silou, tak se ohne, ale nepraskne. K prasknutí u hliníku dojde až po opakovaném ohnutí ve stejném místě.