Jak na parádní zvuk nejen pro Youtube, Twitch nebo podcasty: Jaké jsou dnes možnosti a co to bude stát | Kapitola 2
Seznam kapitol
Popularita podcastů neklesá, spíše naopak. Také na Youtube se snaží prorazit každý, kdo má co říct. Už jste asi zjistili, že když u takového videa či podcastu z dílny amatérského tvůrce zvuk nestojí za nic a nejde mu rozumět, nedá se to dlouho sledovat. Zajistit zvuk v uspokojivé kvalitě je dnes přitom i díky počítačům snazší a levnější než kdy dřív. My si shrneme vše, co je potřeba vědět, abyste dosáhli lepších výsledků nehledě na váš rozpočet, ambice, nebo odborné znalosti.
O čem to bude?
Rozmyslete si, o čem chcete mluvit a podle toho, jak je téma široké a kolik toho o něm víte, docela snadno odhadnete, na kolik dílů si s tímto materiálem vystačíte. Třeba podcastový seriál o IT může být opravdu nekonečný. Kde si nejste jistí, dělejte rešerše. Poznámky a myšlenkové mapy mohou tvořit rámcový scénář, od kterého se odpíchnete, když v průběhu nahrávání nevíte, co říkat dál. Protože i když se dá nahrávání pozastavit, je lepší z něčeho vycházet. Třeba já si před psaním článku žádné poznámky nedělám, to, o čem budu psát, si dlouho promýšlím jen v duchu a pak to ze sebe vysypu. Jenže to je jiné. Kdybych měl nahrávat podcast, poznámky si určitě připravím.
Při mluveném projevu není možné dlouze přemýšlet, na druhou stranu mohou slova působit autentičtěji, když jen nepředčítáte předem daný text a mluvíte o něčem, co důvěrně znáte. Záleží na formátu pořadu, interview a dialog se tvoří jinak – a možná snáz – než monolog. V obou případech je vhodné se předem rozmluvit, existují různá verbální a logopedická cvičení použivaná herci a moderátory, případně si nastudujte něco o rétorice.
Téměř každý podcast by zároveň měl být zábavný, lidé tyto věci neposlouchají proto, aby se unudili k smrti. Mnoho těch nejúspěšnějších pořadů (třeba původní Top Gear, Hell’s Kitchen / Ano šéfe!, případně Čelisti Rádia Wave, abych uvedl ty, které jsem sám sledoval) nejsou zábavné kvůli tomu, že by jejich moderátoři byli nejlepší recenzenti / kuchaři, ale proto, že jsou zábavní. Ono se totiž vždycky najde spousta těch, kteří dané problematice rozumějí lépe než vy nebo já, ale to automaticky neznamená, že disponují potřebným časem a / nebo že jsou o tom zároveň schopni slušně referovat. A když už nejsou vtípky namístě, podělte se alespoň o své osobní zkušenosti. Jsou kořením každé recenze, tak proč by to nemělo platit i pro podcast? Věci, kde nezaujímáte žádný osobní postoj, jsou neautentické, nemastné, neslané, odosobněné, sterilní. Přehnaná subjektivita působí naopak neprofesionálně.
Délka podcastové relace se pohybuje mezi pár desítkami minut až po několik hodin. Není to pevně dané. Záleží na vás. Přikláněl bych se ke kratší stopáži, čím delší budou jednotlivé díly, tím delší bude i periodicita dílů následujících. A pro posluchače bude něco mezi 30 a 60 minutami stravitelnější, méně úmorné.
Střídání moderovaných vstupů a hudby je doménou rozhlasových relací. Váš pořad potom může nabýt hodinové stopáže, přestože mluvené slovo má např. „jen“ půl hodiny. Internetové archivy tyto verze většinou neobsahují – kvůli licenčním omezením použité hudby. A kvůli nadměrné rozvleklosti, která má u internetového média, kde jste vlastním programovým ředitelem, docela jiná měřítka toho, co je a není snesitelné. Není však od věci mít alespoň úvodní znělku, nějaké předělové jingly (krátké znělky). Můžete je zkusit složit, nebo si něco stáhnout. Internet je plný jak open source, tak zpoplatněného materiálu. Anebo vám znělku může zkomponovat nějaký producent na zakázku. Když to nebude známé jméno, nemusí být drahý.
A jelikož si dnešní doba potrpí na vizuální prezentaci, počítejte s tím, že pro svůj podcast budete muset také vytvořit nějakou grafiku.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
