Jak na parádní zvuk nejen pro Youtube, Twitch nebo podcasty: Jaké jsou dnes možnosti a co to bude stát | Kapitola 5
Seznam kapitol
Popularita podcastů neklesá, spíše naopak. Také na Youtube se snaží prorazit každý, kdo má co říct. Už jste asi zjistili, že když u takového videa či podcastu z dílny amatérského tvůrce zvuk nestojí za nic a nejde mu rozumět, nedá se to dlouho sledovat. Zajistit zvuk v uspokojivé kvalitě je dnes přitom i díky počítačům snazší a levnější než kdy dřív. My si shrneme vše, co je potřeba vědět, abyste dosáhli lepších výsledků nehledě na váš rozpočet, ambice, nebo odborné znalosti.
Stolní mikrofony – profesionální
I když takovou konfiguraci zvolí pro podcast spíše jen ti náročnější tvůrci, pominout ji nemůžeme. Je to drahé, potřebujete k tomu více vybavení a znalostí u mikrofonů od USB, jenomže všechny kondenzátorové USB mikrofony si berou toto zapojení jako předobraz a integrují celý řetězec do jediného kompaktního celku. Což se nikdy neobejde bez kompromisů stran výsledné kvality.
Kondenzátorový mikrofon vyžaduje nejčastěji 48 V, tzv. fantomové napájení. Poskytuje jej většina mixážních pultů a lepší externí zvukové karty. Jako rozumný entry-level mám vyzkoušenou Focusrite Scarlett 2i2 3rd Gen, do které můžete připojit až dva mikrofony a dva linkové vstupy. Výstupy má rovněž dva, k tomu výstup na sluchátka a simulaci předzesilovačů ISA (fn. AIR). Výhodou je její připojení a kompletní napájení přes jediný kabel USB-C. Nakonec jsem ale zůstal u MOTU UltraLite MK3 Hybrid, která má 6 linkových a 2 mikrofonní vstupy, plus 8 výstupů, ačkoliv disponuje jen starším USB 2.0, resp. rozhraním FireWire 800. Nejvyšší dosažitelná kvalita je u obou zvukovek 24-bit / 192 kHz. Pro mě byla rozhodující možnost produkce hudby i ve vyšším formátu než 5.1 a to, že má MOTU pokročilejší možnosti nastavení interního mixu a jiných věcí.
Samozřejmě, v podobné cenové relaci už dnes najdete novější a lepší karty, tohle je však moje osobní volba, kterou ani po více než 10 letech nemám potřebu měnit. Stejně tak mixpult Soundcraft Compact 4, přes který jdou připojit další dva fantomově napájené mikrofony a další nástroje. Také je podstatné, že k regulaci hlavního výstupu na studiové (stereo) monitory používá pasivní obvod (aktivní regulátory kvalitu zvuku zkreslují, obvykle trochu šumí).
Čistě pro podcasty není moje řešení ideální. K tomuto účelu bych doporučil řešení specializované, které kombinuje zvukovou kartu, mikrofonnní zesilovače, mixpult a dotykově citlivé pady. Právě fyzické ovládací prvky jsou ve zvukové produkci zásadní. Při podcastech přijdou vhod jak fadery („šavle“), tak pady, resp. dotykově citlivé plošky, tlačítka. Jimi totiž při podcastech můžete přímo spouštět různé funkce a zvukové efekty. Vše se ovládá snadněji, rychleji a tišeji než skrze myš, klávesnici, nebo dotykový displej (nejde ovládat poslepu). Další výhodou tohoto řešení je řada výstupů na sluchátka – každý host má svůj mikrofon a svá sluchátka. Pořízení mixu, čtyř mikrofonů, stojanů a sluchátek už je investice skoro za sto tisíc korun, ale kdo to potřebuje…Tak přesto za sto tisíc nedostane TOP kvalitu, protože tolik stojí i jen jediný referenční mikrofon, např. Neumann U47.
Sice jsem říkal, že můj setup není pro podcasty ideální, jelikož je určen primárně k produkci hudby, i tak se na menším z mých MIDI master keyboardů (FLKey 37) nachází 16 padů a mnoho dalších ovládacích prvků. Takže kdybych podcasty hodlal nahrávat, volil bych typ mikrofonu s ideálním poměrem cena / výkon, jenž by zároveň byl vhodný také pro nahrávání zpěvu. Třeba osvědčenou Oktavu MK-319. Ze specializovaných podcastových pultů bych sáhl např. po RODECaster, případně TASCAM Mixcast 4 a podobných. U mikrofonů důvěřuji značkám AKG, Audio-Technica, Neumann, Oktava, RODE a Shure.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
