Jak se zamilovat do technologií | Kapitola 3
Seznam kapitol
Určitě se vám už taky stalo, že jste se zamilovali – ne do někoho, ale do něčeho, do nějaké technologie, kterou jste prostě museli mít, i kdyby vás to mělo stát vaši nesmrtelnou duši. V technologiích je totiž podstatně více vášní, než se na první pohled zdá!
Jenomže dostat se ke společnému PC byl stále boj o přežití – a tak mi nezbylo než se pustit do práce, která se ovšem v laborce dělat nesměla, takže jsem si musel koupit vlastní počítač tak, aby sám na sebe vydělal. Spousta lidí takhle začínala, někdo dělal reklamní grafiku, další nabízel služby kopírování CD a většina pro někoho programovala, protože to matfyzáci takhle prostě měli.
No a já jsem začínal s programováním – a s postupem času jsem se dostal i k recenzování, protože to v devadesátkách vynášelo skoro stejné peníze jako programování. Mimochodem – u recenzování bylo vlastní PC podmínkou, protože kdyby vás v laborce chytili s novinářskou verzí nějaké hry, byl by to naprostý megaprůser. Anebo by vám to mohl okopírovat nějaký z místních pirátů, což by byla absolutní megakatastrofa.
Jakmile se dostanete do cyklu „vydělám, takže můžu utrácet za další technologie“, tak už prostě jedete. Každý to měl asi jinak, pro mě byl největší fičák v éře raných 3D akcelerátorů, protože tehdy to nebylo tak, že by hra jela líp a nebo hůř a s většími a nebo nižšími detaily, ale různé 3D akcelerátory měly různé vlastnosti, podporovaly odlišná API a navíc se lišily i v takových věcech, jako kvalita videovýstupu. Dnes, v době digitálních panelů, je prakticky nepředstavitelné, že byste si vybírali grafiku, protože prostě dává ostřejší obraz, což se hodí při práci, ale tehdy to tak prostě bylo.
A samozřejmě – další věci, jako třeba vypalovačka. MOHLI JSTE SI VYPALOVAT VLASTNÍ CÉDÉČKA! K neuvěření! A pak se objevil Plextor – a přinesl fakt hodně dobrou vypalovačku, co nemršila média – a navíc to umělo navazovat zápis při výpadku dat, což byla super technologie. Víte, kolik to ušetřilo drahých zničených médií?
A potom – bohové! – MP3 přehrávače! Když jsem dostal na test Diamond Rio PMP300, tak mě to málem složilo k zemi. Miloval jsem hudbu na cestách, ale ať jste si koupili sebelepší walkman, tak rychlost přehrávání oscilovala podle toho, jak moc blbě se vlnil pásek v kazetě – a přehrávat opakovaně byl prostě nesmysl. CD přehrávače byly velké, poklus po schodech je bezpečně rozhodil – a navíc se na to vešla tak hodina muziky, takže pokud jste si nevypalovali vlastní mixy, měli jste dost těžký život.
Ale tahle věc? Jela na jednu tužkovku, byla maličká, mohli jste s tím běhat, přehrávat si vypalováky do mozku v nekonečném repete – a bylo to malé, tak malé...! Jediná nevýhoda byla cena, ale naštěstí rychle přišly levnější přehrávače jako Diva MP3 Player, kterou jsem doslova unosil do rozpadnutí. Jéžiši, to byly časy! Vůbec nechápu, jak jsem mohl v čase před tím žít!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
