Kouzlo miniaturizace: s nenápadnými čipy k obrovského pokroku | Kapitola 2
Seznam kapitol
Dnešek věnuji drobné, banální úvaze o naprosto běžné věci: Všimli jste si, jak se elektronika stále zmenšuje? Dělá to pořád, dělá to běžně – a pokud nezačnete vzpomínat, vlastně vám to přijde úplně normální.
Kód se obecně modifikuje lépe než hardware, takže to otevřelo cestu nejen pro herní konzole a domácí počítače, ale vlastně pro veškerá inteligentní zařízení. Pro smrtelníka to není úplně zjevné, ale IoT je hlavně o kódu, celá ta věc je o návrhu systémů, kde miniaturní SoC v inteligentní žárovce je skoro ta nejmenší věc.
A když tak o tom uvažuji, právě schopnost rychle vyvíjet architektury čipů a skutečně je rychle vyrábět je možná ta zásadní výhoda, kterou Západ rozdrtil země socialistického bloku. Sinclair dokázal zjednodušit a zlevnit svůj Sinclair ZX-80 na ZX-81 tím, že většinu funkcionality umístil do čipu ULA od Ferranti – a tím zjednodušil konstrukci počítače ze 21 na 4 čipy. O podobném kousku se u nás uvažovalo u PMD-85, ale ten proces byl tak komplikovaný a tak pomalý, že z toho sešlo.
A v tom je ten vtip: Když dokážete rychle navrhovat a vyrábět integrované obvody, tak to znamená, že používáte méně klasických dílů, zařízení je nejen menší a levnější, ale taky ho vyrábíte rychleji, ale hlavně spolehlivěji, protože méně letovaných spojů znamená menší pravděpodobnost vady. Zatímco na Západě se kazovost snižovala integrací, v Sovětském svazu se to dělalo tak, že se masivně cínovaly všechny spoje, což dělalo jejich produkty mnohem větší a materiálově nákladnější. V takové situaci nedokážete vyrábět produkty ani dost rychle, ani dost levně, prostě to nejde.
Další důležitá revoluce je v programovatelnosti. Tím, že čip s fixní funkčností nahradíte programovatelným mikrokontrolérem, můžete jeho funkčnost měnit i po výrobě, což znamená jedno: Možnost opravovat chyby updatem. (Bohužel nejen opravovat, existuje i malware mířící na mikrokontroléry, ale ten dnes máme všude.)
Programovatelnost znamená, že můžete ten samý mikrokontrolér používat pro spoustu různých produktů. Můžete je používat i pro funkce, které vypadají banálně, například pro řízení nastavování zrcátek u auta. Proč je to výhodné? Protože místo spousty vodičů mířících k nějaké centrální jednotce rozvedete všude sběrnici a budete se bavit s jednotlivými kontroléry jako s prvky na síti. Moderní auto má více než 60 mikrokontrolérů – a to myslím klasické, nikoliv Teslu!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
