Let's smile: Krátká historie smajlíků a jedno výročí | Kapitola 2
Seznam kapitol
Smajlík slaví čtyřicítku – tedy on ji slaví i neslaví, podle toho, jak se na to koukáte. Počítačový vědec Scott Elliot Fahlman navrhl, aby se vtip označoval jako :-) skutečně 19. září 1982, ale rozhodně nebyl první, kdo navrhl emotikony anebo jejich použití v textu.
Velmi zřetelné zobrazení výrazů tváře najdeme v Dictionnaire Typographique z roku 1903 od Edmonda Morina. Jde opět spíše o character art, jeho ukázky obličejů jsou vysoké pět řádků a vyjadřují spokojenost (gai), klid (calme), mrzutost (morose), údiv (ébahi) a lhostejnost (indifferent).
Samotný moderní symbol smajlíku vznikl v roce 1963. Byl vytvořen grafikem Harvey Ballem pro State Mutual Life Assurance Company ve Worcesteru, Massachusetts – a měl sloužit jako něco, co pobaví zaměstnance pojišťovny a pozvedne jim morálku.
Debaty o tom, zda byl první, anebo ne považuji za zbytečné – Harvey Ball určitě nevěděl, že ho se smajlíkem předběhli už Chetité, jde o klasický příklad znovuvytvoření, tedy nezávislého vytvoření něčeho, co už vytvořeno bylo. Ostatně: Kdyby do něj chtěl někdo rýpat klackem, měl by si vzít něco ostřejšího, například klasické řecké divadelní masky z klasické hellénské éry, které vyjadřují „hyper emoce“ a jsou tedy něco jako smajlíky na amfetaminech.
Wikipedia nás poučuje, že emoji vznikly na „japonských telefonech v roce 1997“, což je zajímavé tvrzení, protože smajlíky najdeme už v rozšířených (grafických) znakových sadách už na osmibitech z počátku 80. let. Pravdou je, že se tehdy ještě běžně nepoužívaly ke komunikaci, ale prostě tam byly. Typicky se využívaly u character artu a u character based her, tedy u her, kde u nás „písmeno M honilo po obrazovce symbol $“.
Zvláště u japonských počítačů bylo obvyklé, že měly nejen kompletní 256 znakové ASCII, ale i rozšířené alternativní ASCII, ve kterém byly znaky kanji a zbylé nevyužité znaky se použily pro grafické symboly. PETSCII pro Commodore 64 smajlíky sice ještě neobsahuje, ale rozšířený ASCII set pro Sharp MZ800 a také velmi důležitý IBM PC CP437 pro MDA (Monochrome Display Adapter) už ano, i když jde jednoznačně o symbol „tváře“, nikoliv „emoce“.
Sice usměvavý a dvojí – obyčejný a invertovaný, ale jenom s úsměvem. Jinými slovy: Technické prostředky pro zobrazení smajlíků tu byly už na začátku 80. let, vše, co chybělo, byla teorie, jak je integrovat do textu.