Letsplay: Divné umění hrát hry a divná posedlost to sledovat
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Letsplay: Divné umění hrát hry a divná posedlost to sledovat

Letsplay: Divné umění hrát hry a divná posedlost to sledovat | Kapitola 5

Michal Rybka

Michal Rybka

18. 1. 2019 03:00 28

Seznam kapitol

1. Dostaňte se přes to 2. Hodiny frustrace v dvouminutové hře 3. Když nemohou přestat 4. Pro digitální gladiátory 5. Poprvé...

Kdo vytvořil nejbrutálnější torture porno současnosti? Ujetí Korejci, všeho schopní Japonci a nebo snad německá avantgarda? Ne, je to hra, která se jmenuje Getting Over It with Benett Foddy. Je to hra určená pro určitý typ lidí – aby jim ublížila! A Bože, ona jim ubližuje, jak jim ubližuje!

Reklama

Speedrun je způsob, jak srovnat singleplayer do žebříčku. A dávají šanci pilným týpkům, aby si udělali prču z letsplayerů. Letsplayeři mají videa, ve kterých se děsivě moří, ale speedrunner si nahraje jedno, ve kterém se v zásadě všem vysměje. Vypadá to tak jednoduše!

Ke speedrunnerům má PewDiePie velmi vtipné video – video, ve kterém se dívá na týpka, který udělá Getting Over It za méně než dvě minuty. „Trvalo mi to týdny,“ utrousí u toho.

Není to úplně spravedlivé, protože speedrunneři si nahrávají a uploadují svoje nejlepší pokusy, na které dlouho trénovali, zatímco klasičtí letsplayeři ukazují fachu prvního dobytí Mount Everestu. Když víte jak na to, tak to zvládne i dlouho trénující amatér – jak Everest, tak speedrun. Takže uchechtávat se tomu, jak se letsplayeři trápí a propadají šílenství, není úplně férové.

Je to ale velice zábavné. Velice, velice zábavné. Je zábavné sledovat dospělého chlapa anebo ženskou, jak vyvádějí a šílí při konání zcela iracionální aktivity, která lidstvu nepřinese ani světový mír, ani jadernou fúzi. Ale to platí pro sport také, ten je také iracionální činností, která nemá žádný smysl – kromě toho, že davy amatérů sledují, jak profesionálové dělají něco těžkého. A obdivují to proto, že sami chápou, proč je to těžké.

Zdálo by se, že letsplay je nový fenomén, ale ve skutečnosti není. Je to vlastně to samé, co dělali naši otcové u televize a naši dědové na stadiónech. A co dělali už staří Římané v arénách a Aztékové na svých stadiónech. Je to jenom jiná forma konzumace zábavy, sledování něčeho, co sami asi nezvládneme.

Jediné, co je na tom divné, je fakt, že nás baví pozorovat lidi, kteří umí dělat něco opravdu těžkého. A že nás to baví, když se jim daří – a taky že nás baví, když to totálně podělají. Zprostředkovaný život, zprostředkované drama, řekl bych. Z nějakého evolučního důvodu nás to baví. To je na tom divné, to jediné je na tom divné.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama