Moderní mýty a legendy: podivné kouzlo sdílené internetové kultury | Kapitola 4

Podobných věcí najdeme spoustu, včetně hory indie her, které přinášejí řadu nových a pozoruhodných námětů, konceptů a neotřelých náhledů na konvenční vyprávění. Asi nejpozoruhodnějším počinem je koncept zvaný The Backrooms. Jde o zajímavý útvar kombinující klasický horror, mechanismy z her a také kolaborativní úsilí, které rozvíjí původně jednoduchou myšlenku mnoha směry.

Na Backrooms je něco univerzálního. Kdyby to byl starý koncept, asi bychom se oháněli jungiánskými archetypy, ale Backrooms jsou nové, neputují s námi z hluboké historie, alespoň ne v té podobě, ve které se s nimi setkáváme na internetu. Základní legenda vypráví o tom, že se za jistých okolností můžete propadnout – či noclipnout – mimo realitu do podivného prostoru, který je tvořen sérií prázdných žlutých místností ozářených pouze zářivkami. Místnosti jsou prázdné, pospojované do nesmyslného, zřejmě nekonečného celku.

Legenda se pak rozvíjí mnoha směry: Najdeme found footage videa lidí, kteří se údajně propadli do Backrooms, najdeme rozbory a popisy „levelů“ včetně videí, dokumentární záběry z vládních pokusů, ve kterých staví něco jako portálovou místnost a pak zkoumají prostory Backrooms, záběry s kontakty s monstry, která tam údajně žijí a tak dále.

Backrooms zaujaly tolik lidí, že se dnes rozvíjejí v celé řadě různých směrů, a dokonce najdeme i videa, kde internetoví zloduši nešťastným dětem ukazují záběry z Backrooms, přesvědčují je o tom, že jsou reálné a děsí je asi tak, jak se před dvěma sty lety děti strašily polednicí. Jednotlivé interpretace se liší jak v detailu, tak i v designu a případné monstróznosti místností a přítomnosti nebo nepřítomnosti artefaktů, monster anebo podivně se rozpadajících mrtvol. Fenomén Backrooms je tak významný, že mu prostor věnovala i The Infographics Show. Nejde o původní verzi fenoménu, jde o už rozšířenou legendu o „úrovně“ a o monstra, ve které poznáte prvky, ehm, jisté gamifikace. 

Gamifikace Backrooms pokročila tak daleko, že lidé budují legendy o jednotlivých patrech, příšerách, věcech, které se tam dají najít, komunitách, které tam žijí a tak dále a tak dále. Ty nejujetější interpretace popisují až sto levelů Backrooms, jejich lidské i nelidské obyvatele, vlastnosti, komunity a zkrátka a dobře to už připomíná spíš herní design než hororový kraťas.