Pád Intelu by nebyla dobrá zpráva aneb proč jej potřebujeme | Kapitola 5

Jejich strategie „fabs first“, jakkoliv zakopla na technických problémech, přitom dává smysl: Nemůžeme být závislí jenom na Tchaj-wanu a jeho fabech, pokud vypukne nějaký problém v té oblasti, musíme mít jiný zdroj. A faby Intelu jsou takový alternativní zdroj, protože je má primárně v USA, ale také v Irsku a v Izraeli. Zbavit se této výhody je v současné situaci zcela nerozumné.

Osobně jsem z výkonů nejnovějších čipů od Intelu také spíše zklamaný, ale to není nic, co by nemohli překonat. Podle mě se Intel nachází v podobně nešťastném stavu, jako byl ten kolem roku 2000, kdy jejich Pentia 4 představovala jednoduše malér. AMD vede v inovací a Intel je bude následovat, podobně jako tomu bylo právě kolem roku 2000, kdy plány Intelu na dominanci v oblasti 64bitových procesorů katastroficky zkolabovaly a nakonec si Intel sám musel licencovat x86-64, které vyvinulo AMD jako zpětně kompatibilní rozšíření klasické architektury.

Nejisté kroky v jiných oblastech, jako jsou nepříliš úspěšná GPU a chybějící AI akcelerátory, jsou samozřejmě malér, a to ani ne proto, že by v Intelu netušili, jak to udělat, ale v tom, že až je vyrobí, budou vstupovat na saturovaný trh, kde high-end bude držet Nvidia, vládci cloudu si budou dělat vlastní čipy a vzhledem ke stále probíhající obchodní čínsko-americké válce si svoje AI řešení bude tlačit taky Čína. Jinými slovy Intel přijde pozdě, na plně obsazený trh a předpokládám, že jejich řešení nebude nijak oslnivé, takže to nebude úplně trhák.

Přesto je podle mého názoru potřeba, aby Intel přežil. Opakovaně se ukazuje, že svět, ve kterém nefunguje konkurence, není pro nás jako pro zákazníky dobrý. Konkurence tlačí výkony hardwaru nahoru a ceny dolů. Pokud konkurence ustane, inovace se zastavuje a to ukázal právě Intel v době, kdy dominoval s jejich ranými Core procesory s takovým náskokem před AMD, že to prostě začali flákat, ceny se držely vysoko a mezigenerační rozdíl jsme v podstatě skoro neviděli. Prakticky po celou dekádu si vybavuji, jak se všichni v debatách v hospodě shodli na tom, že „nic víc než quadcore nepotřebujete“. Tohle je příznak stagnace, právě tohle!

Doufám, že Intel tenhle průšvih nějak zvládne, a to ne proto, že bych do něj měl nainvestováno, ale proto, že je podle mého názoru silným hráčem, o kterého nechceme přijít. AMD je dnes nejlogičtější alternativa pro běžné uživatele. Microsoft nám tlačí ARM, ale ten není zdaleka vhodný pro hráče. Apple si hraje na svém vlastním písečku. Nvidia těží gigatuny peněz z AI boomu. Celé nám to nějak ujíždí stranou – a Intel trochu trpí na svou snahu nějak rozchodit svoje problémové faby a na to, že nepochopili ten pohyb stranou včas. Ale kdo ho pochopil včas? 

Dnes jsme v podstatě v zrcadlové verzi situace, kdy to s AMD vypadalo špatně. A to taky nebylo dobře, protože svět x86 je v podstatě tvořen tímto duopolem. Ten taky není žádný zázrak, ale pořád je to mnohem lepší než monopol.