Pillars of Eternity: brilantní variace na téma klasických RPG | Kapitola 4
Seznam kapitol
Na herní scéně v poslední době frčí tzv. klasická RPG. Jejich tvůrci spoléhají na věrnou skupinu pamětníků, kteří na vlastní kůži prožívali pecky typu Baldur's Gate, Icewind Dale nebo Fallout. Většina z nich bohužel lpí na archaických herních postupech, a tak neosloví širší publikum. Pillars of Eternity se to ovšem dost možná podaří.
Jak Obsidian Entertainment předeslali už v průběhu kickstarterovské kampaně, Pillars of Eternity přicházejí se zcela novým světem. Tento svět studiu umožnil stvořit zcela originální příběh i celkové fungování hry.
Ačkoliv Pillars of Eternity na každém kroku vzdává hold klasickým stolním RPG, nedá se o ní tvrdit, že by se za každou cenu držela klasických RPG klišé a vůbec ustálených mantinelů a zákonitostí. Na jednu stranu tak například v soubojích cítíte, že hra propočítává procentuální úspěšnost útočných i obranných manévrů, takže se s hrdinou i na nejbližší vzdálenost do protivníka třeba vůbec netrefíte, na druhou stranu však klidně můžete bojovníkům strčit do rukou brokovnice, respektive jejich fantasy ekvivalenty.
Pillars of Eternity je zasazený do světa Eora, který sestává z pěti různých frakcí a svým vzhledem často připomíná Střední a Jižní Evropu včetně fauny, flóry, ale také vynálezů, zbroje či architektury. Toto zasazení mi opravdu sedlo a předpokládám, že sedne i vám. Pro našince je totiž velmi blízké, ale přitom neokoukané.
Svět Pillars of Eternity je otevřený v tom smyslu, že mezi již objevenými lokacemi můžete libovolně přecházet ve chvíli, kdy se dostanete na jakýkoliv okraj stávající lokace. Pokud však míříte na nové místo, musíte stávající lokací projít až na příslušnou světovou stranu, s níž lokace sousedí, respektive na místo, odkud z ní do vámi požadovaného cíle vede cesta. To je logické. Během cesty vám pak je propočítáván čas, který jste cestováním strávili a v závislosti na tom se kolem vás mění den a noc, případně i různé počasí.
Dynamická změna denní doby se projevuje například na nepřátelích, s nimiž se dostanete do potyčky, ale také na samotném vyznění nejrůznějších prostředí. Ta by i beze změny počasí či denní doby vypadala skvěle, ale takto jejich krása ještě více vynikne. Tak například opuštěný les je v noci zalitý měsíčním světlem a působí tak strašidelně, že ho co nejrychleji proběhnete, zatímco za denního světla se halí do hřejivého oranžového odstínu, takže se na jeho území s velkou chutí porozhlédnete.
Většina lokací (a to včetně lesních úseků a nejrůznějších předělových míst) je navíc něčím výjimečná, originální, nejrůznějších grafické nápady se ale přitom vzájemně nijak neruší a působí, že k sobě patří. Festival kreativity v lokacích doplňuje i smysl pro detail. Na většině obrazovek je k vidění spousta maličkostí, díky nimž hra i přes svou kreslenou stylizaci působí věrohodně, a často se dočkáte také dynamického rozpohybování některých objektů, jako je voda padající na hladinu jezera z vodopádu, hýbající se lopatky mlýna nebo pasoucí se kráva.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
