Pod bičem designéra, aneb uživatel až na posledním místě | Kapitola 5
Seznam kapitol
Pamatujete si scénu z filmu „Ďábel nosí Pradu“, kdy hlavní hrdinka nejistě obhajuje svůj starý dobrý svetr před módní elitou, která jen pohoršeně vytahuje obočí? Tak úplně stejný pocit mám nyní skoro pokaždé, když Božští Designéři obšťastní prosté grunty tím novým, ještě přívětivějším, modernějším, no prostě nejpokročilejším rozhraním.
Samozřejmě, objevily se i pozitivní recenze, někomu se nové rozhraní líbí. Nicméně jak je patrné z diskuse, téměř doslova platí kritika vyřčená před půlrokem: Ten, kdo chtěl rozhraní Chrome, prostě přejde na Chrome. Je to docela dlouhé čtení, ze kterého čiší údiv a smutek nad tím, jak všechny prohlížeče začínají vypadat stejně a jak všechny začínají omezovat konfigurovatelnost. Motivaci u produktů Google chápu: Google začíná patřit internet a je tedy na čase nutit uživatele, aby se chovali tak, jak se z hlediska monetizace chovat mají. Konec filtrování reklamy a takové ty věci. Proč se začíná stejně chovat i Mozilla je ovšem záhadou.
Mně by přišel Australis v zásadě možná i akceptovatelný, nebýt toho, že se mi po update začal Firefox chovat vyloženě divně. Zatímco Firefox 28 se mi rozlézal po paměti během několika dní, než musel být restartován, nejlepčejší Firefox na světě verze 29 mi způsobuje rozpad vykreslování obrazu při změně velikosti okna již po několika hodinách. A protože není jednoduchý způsob, jak revertovat na verzi 28 a skripty pro letmé přizpůsobení verze 29 na vzhled verze 28 chybu se zobrazováním neřeší, skončilo to přechodem na PaleMoon.
PaleMoon je založen na Firefoxu, nemá tak vykumštované designy, zato má jednoduchou utilitu pro migraci pluginů, záložek, historie a hesel. Přechod byl otázkou asi deseti minut, přičemž výsledek vypadá tak, jako by se Firefox 29 vůbec nikdy nepřihodil. Mimochodem: Jak velký průšvih Australis představuje, je jasné i z toho, že se PaleMoon na svých stránkách hrdě chlubí, že jeho rozhraní není a nebude Australis! PaleMoon se mi jeví jako docela rozumná alternativa, na rozdíl od Firefoxu je odlabán o některé věci, které každý nevyužívá, jako jsou parental controls a nebo zjednodušení přístupu. Koho to ale zajímá? Já naopak oceňuji, že se tým PaleMoonu kriticky zamyslel nad tím, co je opravdu potřeba a co lze v rámci zrychlení a zlepšení obětovat.
Člověk by řekl, že technologičtí návrháři a UX designéři budou poslouchat lidi, kteří jsou ve svém oboru dobří, zkoumat, které nástroje používají, proč je používají a jak je používají. A pak se jich budou ptát co a jak. Zdálo by se, že je zřejmé, že člověk, který obchoduje na burze, ví, které informace potřebuje, co je důležité a co je zbytečné. Že učitel bude za roky pedagogické práce vědět, co funguje a co je zbytečný gimmick. Že novinář či spisovatel bude mít seznam funkcí, které opravdu potřebuje a bude možné zjistit, které naopak vůbec nepoužívá.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
